Po prodělání nákazy koronavirem SARS-CoV-2 trápí takzvaný dlouhý covid zhruba každého desátého pacienta. Široká řada zdravotních potíží může přetrvávat týdny, měsíce a někdy dokonce i roky. Tým lékařů z londýnské Queen Mary University pod vedením Adriana Martineaua nyní ve studii publikované lékařským časopisem eClinicalMedicine popisuje ještě jiný fenomén – „dlouhé nastydnutí“.
Martineau a spol. sledovali následky onemocnění covidem a nachlazení. Věnovali pozornost hlavně těm pacientům, kteří trpěli zdravotními problémy, i když od nákazy uplynuly více než čtyři týdny. Brali přitom v úvahu také jejich předchozí zdravotní stav a soustředili se přednostně na ty, jejichž komplikace se oproti stavu před covidem či nachlazením citelně prohloubily.
Ve studii se potvrdila existence dlouhého covidu. Zároveň ale vědci zjistili, že podobně vleklé potíže sužují i některé z pacientů, kteří prodělali infekci dýchacích cest, ale testy u nich neprokázaly covid. K nejčastějším projevům dlouhého nastydnutí patří kašel, bolesti žaludku a průjmy, které ustoupí v průměru až po jedenácti týdnech.
Proč o úspěchu dětí tolik rozhoduje, ve kterém měsíci v roce se narodily
Po respiračním onemocnění s těžkým průběhem přichází dlouhé nastydnutí s vyšší pravděpodobností. Martineau a jeho spolupracovníci ale přiznávají, že netuší, proč se někdo uzdraví bez následků a u jiného problémy přetrvávají. Ve studii však připomínají, že to není u infekcí dýchacích cest zase až tak výjimečný fenomén. Po předchozích koronavirových epidemiích SARS a MERS sužovaly některé uzdravené ještě dlouho dýchací potíže a strádali také psychicky. S dlouhodobými následky se potýkají i někteří lidé hospitalizovaní kvůli těžkému průběhu chřipky.
„Potížím těchto pacientů se nevěnuje dostatečná pozornost. Dlouhodobé následky je těžké diagnostikovat, nebo dokonce léčit, protože na ně neexistují žádné testy a jejich příznaky jsou velmi rozmanité,“ vysvětluje stávající situaci členka Martineauova týmu Giulia Vivaldiová.
