Když v roce 1675 zemřel Johannes Vermeer, zbyly po něm dluhy a pár desítek obrazů. Vlámský malíř upadl rychle v zapomnění a historici umění jeho dílo docenili až v šedesátých letech 19. století. Dnes se Vermeerovými obrazy chlubí ty největší světové galerie. Proto bývá uváděn jako názorný příklad umělce, který musel nejprve zemřít, aby se proslavil. Jeho jméno už nezapadne, protože všeho, co se kolem něj šustne, se obvykle chytí média.

Naposledy se stal Vermeer v tomto smyslu hvězdou začátkem letošního roku, když amsterdamské Rijksmuseum otevíralo velkou výstavu jeho obrazů.  Washingtonská National Gallery of Art na ni zapůjčila olejomalbu Dívka s flétnou. Ta putovala do Nizozemska s tím, že jde o dílo někoho z Vermeerova ateliéru. Kurátoři amsterodamské výstavy však vystavili Dívku s flétnou jako obraz samotného mistra. Spor dvou světových galerií se propíral ve sdělovacích prostředcích a ty tak dělaly reklamu nejen výstavě, ale také Vermeerovi a jeho dílu.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • - Jak experti sledovali vývoj věhlasu umělců za jejich života i po smrti?
  • - Jak je to s umělci, jako byl Johannes Vermeer, jenž upadl do zapomnění a dnes patří k nejuznávanějším malířům všech dob?
  • - Co se skrývá v pozadí ústupu ze slávy i u těch největších celebrit uměleckého světa?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.