O Františku Krieglovi bychom dnes už asi nic nevěděli. Kdo by si – s prominutím – pamatoval primáře, který působil v 60. letech v pražské Thomayerově nemocnici, a kdo by si dnes – bez prominutí – chtěl připomínat komunistu, který na sklonku 40. let zakládal Lidové milice. Jenže pak se František Kriegel, který mezitím vystoupal až do čela Ústředního výboru Národní fronty, v srpnu 1968 vzepřel Rusům a máme tu hrdinu.

 „Odmítl jsem podepsat smlouvu o dočasném pobytu vojsk na našem území, protože byla podepsána nikoliv perem, ale hlavněmi děl a samopalů!“ Kriegelův citát v různých parafrázích koluje dodnes, skoro by se mohl tesat do kamene. A smutný závěr jeho života, kdy byl zpopelněn bez obřadu a pohřben – na nátlak StB – jednoho prosincového dne roku 1979 už v šest hodin ráno, je pointa, která musela jistě přitahovat řadu tvůrců. Vždyť i životopisná kniha, kterou sepsal Ivan Fíla, se také čte místy jako dobrodružný román.  

Byl to právě Ivan Fíla, kdo vytvořil i první verzi scénáře k filmu. Chtěl jej režírovat, ale pak se to zamotalo, řešilo u soudů, až po letech sporů producent Miloslav Šmídmajer dokončil film s Petrem Nikolaevem. Do hlavní role obsadili Tomáše Töpfera a sklidili ne zrovna nadšené reakce kritiků. Ani ti nejdrsnější však neupírají snímku dokumentární hodnotu. A to není úplně špatná vizitka. Když přidáme film Všichni lidé budou bratři, který slovenský dokumentarista Robert Kirhoff natočil o Alexandrovi Dubčekovi, může být tento exkurz do minulosti objevný. Bude to už 55 let, kdy vojska Varšavské smlouvy překročila hranice.

Muž, který stál v cestě –  Česko, Ukrajina, Litva, 2023

FILM, distribuce Bontonfilm, v kinech od konce května

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.