Nikdo se nediví, když se cítí na konci dne unavený kovář, který hodiny bušil do žhavého železa. Proč se ale cítí podobně vyčerpaný i člověk, který pracoval na počítači a fyzicky se nijak nenamáhal? Záhadu únavy z duševní práce objasnil tým francouzských vědců vedený Mathiasem Pessiglionem z pařížské Sorbonny ve studii zveřejněné vědeckým časopisem Current Biology.

Pessiglione a spol. získali ke spolupráci čtyřicet dobrovolníků. Polovina řešila na počítači po šest hodin úlohy, které vyžadují neustálé soustředění, a navíc kladou značné nároky na krátkodobou paměť. Druhá polovina strávila u počítače stejně dlouhou dobu řešením podstatně jednodušších úkolů. V průběhu experimentu sledovali vědci úroveň zplodin látkové výměny v mozku dobrovolníků. Zjistili, že skupině řešící obtížné úlohy se hromadí v mozku toxický glutamát. Dobrovolníkům zaměstnaným snazší činností hladiny glutamátu v mozku nestoupaly. Hromadění zplodiny bylo patrné v části mozku zvané prefrontální kortex, kde se odehrávají procesy důležité pro logické uvažování a pro další složité duševní pochody.

Zbývá vám ještě 40 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.