Nedílnou součástí zdravého životního stylu je dostatek fyzické aktivity. Velkým pomocníkem je v tom moderní elektronika. Chytré mobilní telefony či hodinky dohlíží na své majitele dnem i nocí a hlídají, aby naplnili lékaři doporučovanou denní dávku deseti tisíc kroků. Australští vědci sledovali zdravotní stav více než sedmdesáti osmi tisíc dobrovolníků a dávali jej do souvislosti s údaji o chůzi zaznamenané právě chytrými náramky. Potvrdili, že i pokud lidé denně ujdou šest až osm tisíc kroků, jejich zdraví to výrazně prospívá. Jako neméně důležité se ale ukázalo tempo chůze. Vyplývá to z dvojice studií zveřejněných v předních lékařských časopisech JAMA Internal Medicine a JAMA Neurology.
Tým vedený Matthewem Ahmadim z University of Sydney nezatracuje ani ty, kteří ujdou méně než deset tisíc kroků. Vědci zjistili, že i denní porce tří tisíc osmi set kroků redukuje riziko demence v seniorském věku o pětadvacet procent. Při splnění normy deseti tisíc kroků však klesá toto riziko na polovinu. S každými dvěma tisíci kroky snižujeme riziko předčasného úmrtí zhruba o desetinu, při překročení hranice deseti tisíc kroků už se ale další zlepšení neprojeví. Stejně pozitivní efekt chůze vědci pozorovali i s ohledem na rizika onemocnění kardiovaskulárními chorobami nebo rakovinou. Pokud ale lidé zvýší rychlost chůze a zesílí razanci kroků, pozitivní účinky výrazně narostou. Nejlepší vyhlídky mají ti, kteří vydrží půl hodiny kráčet tempem mezi osmdesáti a sto kroky za minutu.
Češi jsou nejšťastnější ve třiceti, pak už se cítí jen hůř. Naopak Finové pociťují štěstí i ve stáří
S rychlostí chůze narůstá její energetická náročnost. Jakmile překročíme sedm kilometrů v hodině, začne být z hlediska výdeje energie výhodnější běh. S rychlejší chůzí roste námaha svalů, při běhu se pak víc napínají šlachy a vazy na nohou. Ty pracují jako pružiny a ušetří běžci svalovou práci. Podobný efekt ale má i opravdu rychlá procházka, proto je účinnějším receptem na zvýšení fyzické kondice než loudavý běh.
