Vědci zkoumající exoplanety – tedy planety nacházející se mimo sluneční soustavu – slaví letos velké výročí a zároveň začátek zlatého věku svého výzkumu. Před třiceti lety byla totiž objevena první exoplaneta vůbec a letos v červnu začal sbírat data nový teleskop Jamese Webba, který nabízí předtím nedostupné možnosti pozorování těchto vzdálených světů. Lidstvo by tak mohlo už během následující dekády zjistit, že Země není jediná živá planeta.
V současnosti se po mimozemském životě ve sluneční soustavě pátrá prostřednictvím sond nebo roverů vysílaných k potenciálním oázám života, mezi něž může patřit Mars nebo Jupiterův měsíc Europa. Jde o hledání primitivního mikrobiálního života, který se může skrývat na místech zatím nedostupných pro techniku. Na Marsu by se měla nacházet kapalná voda pod ledovcem na jižním pólu, na Europě pod její ledovou krustou.
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.