Na první pohled to vypadá jako mimořádný příklad situace, kdy se ruský prezident Vladimir Putin vzdal nároků, které donedávna označoval za životně důležité pro svou zemi. Před několika dny prohlásil, že nemá nic proti tomu, aby se Ukrajina stala členem Evropské unie. Jak je to možné? Vždyť když chtěla jedna z minulých ukrajinských vlád v roce 2014 podepsat pouhou dohodu o bližších hospodářských a ekonomických vztazích s unií, v níž nebylo o možném členství v EU ani slovo, reagoval ruský prezident tvrdým tlakem na Kyjev, který vyústil až do okupace Krymu a vyvolání občanské války na východě Ukrajiny. Teď ale Putin ohledně ukrajinské snahy vstoupit do unie říká: „Nic proti tomu nemáme. Nejde o vojenský blok, je právem každé země stát se členem hospodářsky zaměřené unie.“ To zní skoro jako Putinova kapitulace. Vždyť v posledních letech neustále opakoval, že Ukrajina ani není stát a Ukrajinci jsou vlastně Rusové.
Že by v Kremlu opravdu uznali svobodné právo každé země zvolit si své partnery a spojence? To by byl naprostý rozchod nejen s Putinovými postoji, ale i s po staletí přetrvávajícími názory ruských elit na roli Ruska v Evropě a ve světě. Zázraky se dějí, ale místo spoléhání se na ně je vždycky lepší hledat za konkrétním děním pragmatické motivy. A ty najdeme i u současného blahosklonného Putinova postoje k ukrajinskému členství v EU. Nabízíme pro něj tři možná vysvětlení.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.








