Buenos días! Tatiana Ruiz vchází do místnosti a zakřičí pozdrav tak hlasitě, že se všechny přítomné ženy jako na povel otočí směrem k ní. V soukromé škole flamenca v andaluském městě Jerez de la Frontera začíná lekce pro skupinu žen mezi čtyřicítkou až šedesátkou. Na týdenní kurz doprovázející zdejší proslulý festival přiletěly až z Izraele. Španělská lektorka, statná dáma s energií dynama, s pomocí tlumočnice vysvětluje, že tanečnice flamenca na sebe musí strhnout pozornost. A to hned od začátku. Takže žádné ukňourané polohlasné brýden, ale sebevědomé a rázné buenos días! Nehrbit se, s hlavou hrdě vztyčenou uhranout své okolí a pak na jevišti či tanečním parketu pokračovat v šesti‑ až dvanáctidobém rytmu. Tomu se ve flamencu říká compás a podpatky tanečnice jej budou zatloukat do zvučné podlahy. Uno, dos, tres, cuatro… Jedna, dva, tři, čtyři…
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.