Postavy na obrazech Jiřího Sopka často křičí, otevírají doširoka ústa, lapají po dechu, třeští oči, protože nejsou s to uvěřit tomu, co se kolem nich děje. Jako bychom byli svědky postmoderní ozvěny ikonického Výkřiku norského průkopníka expresionismu Edvarda Muncha. Jsou nezaměnitelné. Nyní se o tom můžeme přesvědčit na Sopkově retrospektivní přehlídce v pražském Museu Kampa. Zahrnuje obrazy a kresby vzniklé během posledního půlstoletí, přičemž nejstarší pochází z osmašedesátého roku a nejmladší vznikly letos. Diváka vtáhnou do děje a nepustí. „To, co dělám, není jenom estetická záležitost, ale souvisí to s osobní výpovědí,“ říká umělec, jenž 20. února oslavil osmdesáté narozeniny.
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.