Češi jsou odolní vůči cizím vlivům. Stejně jako Rumuni

Začněme dětinskou otázkou: Co mají společného Češi a Rumuni? Pro znalce obou národů je to téma na dlouhou esej nebo mnohahodinové povídání, které by mohlo například zahrnovat historicky složitý vztah k německé menšině nebo neschopnost stavět dálnice. Je tu ale jedna nová věc, která vyplynula ze studie slovenského think‑tanku Globsec zveřejněné tento týden: Češi a Rumuni jsou stejnou měrou odolní vůči vlivu cizích aktérů na politiku, ekonomiku a bezpečnost. A ve srovnání například s Maďary či Srby jsou odolní opravdu hodně.

Česko a Rumunsko v nově vytvořeném indexu zranitelnosti vůči zahraničním nepřátelským vlivům dosáhly shodně devětadvaceti bodů ze sta, což znamená relativně vysokou odolnost. Slovensko skončilo na dalším místě s dvaatřiceti body. Nejhůř z osmi hodnocených zemí, zahrnujících i Maďarsko, Severní Makedonii, Černou Horu a Bulharsko, skončilo Srbsko s pětapadesáti body.

Hodnotilo se pět sfér, v nichž občané a stát fungují: postoje veřejnosti, politické prostředí, veřejná administrativa, informační prostředí a občanské a akademické prostředí. Češi mají s Rumuny nejméně odolné veřejné prostředí, v případě Rumunska nejvíc odolávají cizím vlivům domácí politici, v případě Česka veřejná správa.

O spojencích i nepřátelích, kteří dohlédnou za obzor

22. 10. 2021 ▪ 3 min. čtení

Ano, budeme mít pravdu, když si řekneme, že není fér srovnávat členské země Evropské unie a Severoatlantické aliance se státy, které se o členství v těchto institucích teprve ucházejí. Ale třeba čínská komunistická vláda proniká do střední Evropy s ekonomickými a politickými projekty propojenými se svými aktivitami na Balkáně. A potom z takového srovnání krásně vynikne, že Češi mají tendenci se vidět mnohem hůř, než je vnímá jejich okolí.

Česko i s prezidentem považovaným za agenta Moskvy a Pekingu a často podivně se kroutící vládou Andreje Babiše dokázalo v uplynulých letech ztrapnit čínského velvyslance, zakázat vstup čínských firem do mobilních sítí nové generace, vyhostit desítky ruských diplomatů/špionů a zakázat oběma zmíněným zemím účast na tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

Studie Globsecu, na níž se v Česku podílel think‑tank Prague Security Studies Institute, zároveň ukázala i největší slabinu v odolnosti společnosti – tou je postoj veřejnosti. Na Čechy nefungují ruské řeči o slovanské vzájemnosti, na Rumuny neplatí propojení přes ortodoxní církev. V této doméně se ovšem formuje názor na to, zda má stát patřit do Evropské unie, nebo ne. A tady je stát také nejzranitelnější vůči manipulacím a obecně tlaku ze zahraničí – to je společný rys všech osmi zkoumaných zemí.

A co studie považuje za největší českou slabinu, kterou cizí mocnosti využívají a budou využívat? Ano, tušíte správně, je to převažující český euroskepticismus. Bez větší podpory společného projektu bude Česko i nadále zranitelnou zemí a společností.