Mikrobioložka Siu Mui Tsaiová z University v Sao Paulu měla před očima dvě řady květináčů. Do obou zaseli vědci z jejího týmu semena brazilské dřeviny jaruby druhu Cecropia pachystachya. Zatímco v jedné sadě se stromkům dařilo, v druhé semena ani nevzklíčila. Viník je zřejmý: půda.
Pro neúspěšný pokus vědci použili běžnou, narudle zbarvenou pralesní zeminu z Amazonie. Také prosperující jaruby dostaly půdu odebranou v povodí Amazonky. Ale jinou, známou jako „terra preta de Indio“ čili „černozem indiánů“. Místní obyvatelé na ní s úspěchem pěstují nejrůznější zemědělské plodiny. Zatímco narudlá zem je ryze přírodní produkt, terra preta je výsledkem aktivity dávných obyvatel pralesa. Ti po příchodu conquistadorů vymřeli na infekční choroby zavlečené z Evropy a recept na tvorbu černozemě upadl v zapomnění. Dnes se snaží vědci tajemství této úrodné půdy rozluštit.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.
Co se dočtete dál
- Čím je půda jediněčná?
- Kolikanásobně vyšším tempem rostly dřeviny na „indiánské černozemi“?
- Jak rychle prales mizí?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
