Co když ti shoří táta? Vyšel román o smrti i politice nevybíravě dobývající naše životy, zasazený je do současné společnosti

Viktorie Hanišová se v románu Hoří ti táta vrací k tématům, která její prózu provázejí dlouhodobě: k narušeným rodinným vazbám, traumatu, vině a křehkosti lidské identity. Tentokrát je však zasazuje do výrazně aktuálnějšího rámce a dotýká se i politiky a současného napětí ve společnosti.

Děj se otevírá obrazem muže, který se upálí před budovou Poslanecké sněmovny, a zpráva o tomto činu se rychle propojí s politickým radikalismem, manipulací a veřejnou debatou, jež rozděluje společnost. Viktorie Hanišová napsala román, v němž se politika stává věcí opravdu osobní, až bolestně intimní. A zároveň v něm stále rezonují i témata apolitická, jako je například přijetí smrti někoho velmi blízkého, tvůrčí krize či proces vzniku literárního díla.

Esej Ondřeje Housky

Německo vyhlásilo válku Rusku, odpoledne plovárna: Jak se dnes vyhnout naivitě, která svět přivedla do nejdůležitější války dějin

12. 6. 2026 ▪ 16 min. čtení

Hlavní hrdinkou je Lada, úspěšná spisovatelka, která se po otcově protestní sebevraždě ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny: truchlí po něm a zároveň se pokouší pochopit, co ho k tak extrémnímu činu dovedlo. A do této vyprávěcí linky vstupuje ještě další vrstva: Lada sama prochází tvůrčí krizí a nakladatelství od ní čeká nový rukopis. Z osobního pátrání po okolnostech otcovy smrti se tak postupně stává text uvnitř textu, v němž se rodinné trauma proměňuje v literární materiál Ladina nového díla.  

Viktorie Hanišová

Foto: Nakladatelství Host – Věra Marčíková

Román neusiluje o jednoduchou odpověď na otázku „proč se to stalo“, spíše zkoumá, jak snadno může do intimního prostoru proniknout politická nenávist, jak se z frustrace a osamělosti stává živná půda pro radikální postoje a jak se současný veřejný diskurz propisuje do rodinných vztahů. Viktorie Hanišová tím navazuje na svůj dosavadní zájem o nekomfortní, bolestná témata traumatu (jako například v románu Anežka, Houbařka či Rekonstrukce), ale zároveň je posouvá směrem k současné společenské diagnóze, k určité formě společenského románu.

Síla knihy spočívá zejména v napětí mezi soukromým a veřejným, i v nebezpečném stírání hranic mezi nimi. Ale také v popisu zvláštního tření mezi truchlením po zemřelém otci a vztekem na jeho postoje a některé činy, mezi snahou porozumět a potřebou obžalovat, případně se i pomstít. Právě tato ambivalence dává příběhu energii. Pokud próza někdy působí víc jako podrážděná výpověď o stavu společnosti než jako psychologický román, není nutně třeba považovat to za slabinu – jde spíš o vědomou volbu autorky, která chce čtenáře vtáhnout do podivně excitované atmosféry dnešní doby. Hoří ti táta je tak knihou o rodinné tragédii, ale také o tom, jak politické vášně deformují soukromé životy.

Hoří ti táta

KNIHA, Viktorie Hanišová, Host (2026)