Zase ten Beneš. Pavel Kosatík dovedl mýty o Edvardu Benešovi do absurdity a ještě nasekal chybu za chybou

Edvarda Beneše někteří nekriticky obdivují, jiní ho činí vinným skoro za všechno zlé, co se Čechům přihodilo v první polovině dvacátého století. Nejsem si ale vědom, že by někdo s vážnou tváří nadhodil myšlenku, že se Benito Mussolini dostal v Itálii k moci Benešovou vinou. S tím přišel až spisovatel Pavel Kosatík ve své nové knize O tom Benešovi. Ano, slyšíte správně – nebýt Benešových chyb, mohla se prý v Itálii udržet demokracie, fašismus se tam v roce 1922 nemusel chopit moci.

Ukazuje to, jakou knihu Kosatík o Benešovi napsal – je plná hrubých faktických chyb a nesmyslných spekulací. O Benešovi vynáší velmi radikální soudy. Ale chyby, kterých se dopouští, odhalují, že tyto soudy v mnoha případech zcela postrádají oporu v realitě.

Začněme u Mussoliniho. „Dokázaly by Itálii vazby na demokratický stát ve střední Evropě svést z mussoliniovské dráhy?“ klade Kosatík řečnickou otázku. A naznačuje, že ano. Beneš podle něj udělal „zásadní chybu“, když po první světové válce neuzavřel spojenectví s Itálií. Aniž si vůbec položil otázku, jestli Itálie o tak blízkou kooperaci stála. Nestála. Kdyby si Kosatíkovu knihu přečetli italští historici, jen nevěřícně by zírali, že fašismus mohl udržet před branami zrovna československý ministr zahraničí.