Americký režisér a scenárista James Vanderbilt se ve snímku Norimberk vrací ke zřejmě nejsledovanějším soudním procesům moderních dějin, během kterých byli krátce po druhé světové válce souzeni hlavní představitelé nacistického Německa.

Vanderbilt, který se narozdíl od Stanleyho Kramera, režiséra tříhodinového Norimberského procesu z roku 1961, nesnaží o podrobné shrnutí někdejšího dění. Zvolil zúžený psychologizující pohled, který rozebírá manipulační techniky bývalých i dnešních autoritářů. V jeho rozhodnutí soustředit se na duel mezi Hermannem Göringem a americkým vojenským psychiatrem Douglasem Kelleym tkví zároveň nejsilnější i nejproblematičtější aspekt filmu.

Norimberk je dílo formálně uhlazené, dramaturgicky přehledné a sázející na výrazné herecké osobnosti, velká jména. Vše je navenek na svém místě. Dialogy mají naléhavost, konflikty gradují, schémata soudního dramatu a psychologického thrilleru jsou důsledně naplněna, ale naznačené myšlenky se nikdy nespojí v celek, který by čímkoliv překvapil.

Portrét charismatického monstra

Největším dramaturgickým problémem je nerovnováha mezi psychologickou linií a samotným historickým rámcem. Vanderbilt přesouvá těžiště z kolektivní odpovědnosti a právního precedentu norimberských procesů na fascinaci individuálním zlem. Tím se vyhýbá přímé konfrontaci s mechanismy systému, který genocidu umožnil, a nahrazuje ji sugestivním, ale zjednodušujícím portrétem charismatického „monstra“.

Göring v podání Russella Crowea je natolik dominantní figurou, že zastiňuje ostatní roviny filmu. Jeho naddimenzovaná, teatrální interpretace válečného zločince je působivá, zároveň však film posouvá ke spektakularizaci. Film se přibližuje tomu, před čím varuje: zlo neobnažuje v jeho malichernosti, ale nechává ho dominovat obrazu. 

Morální a intelektuální protiváhou Crowea by měl být Rami Malek jako Douglas Kelley. Jeho herectví však zůstává uvězněno v jednom výrazu: lehce vykulené oči, sevřené rty, strnulé držení těla. Vznikla postava, která má nést ústřední dilema filmu, ale působí spíš jako neutrální plocha, na niž může Göring promítat své monology. O psychologickém rozkladu racionálního člověka, který čelí nenávistnému nihilismu, se ve filmu spíš mluví, než aby byl dramatizován.

Když tvůrci opatrně našlapují

Výraznou slabinou snímku je také jeho selektivní perspektiva. Norimberk je prezentován téměř výhradně jako anglo-americký projekt, zatímco role Sovětů – klíčových aktérů procesu i hlavních dokumentátorů nacistických zločinů – je prakticky vymazána. Jde o symptom širšího problému: film zůstává na straně vítězů, aniž by jejich morálně nadřazenou pozici problematizoval. Připomínky amerického rasismu či segregace zůstávají na úrovni letmých zmínek, nikdy se nestanou plnohodnotnou součástí argumentace.

Norimberk chce být aktuální, varovat před návratem autoritářství, nacionalismu a manipulativní rétoriky, ale paralely vytváří příliš průhledným způsobem, než aby dokázaly zasáhnout. Místo toho, aby diváky vedl k nepohodlné sebereflexi, nabízí mu rozpoznatelné signály, které lze snadno přečíst a stejně snadno na ně zapomenout.

Russell Crowe v roli Göringa ve filmu Norimberk.
Před soudním tribunálem stanulo v roce 1945 přes dvacet nejvyšších nacistických pohlavárů v čele s říšským maršálem Hermannem Göringem, soud včetně příprav trval téměř rok a padlo během něj dvanáct rozsudků smrti.
Foto: Falcon

Podobně ambivalentně působí i práce s archivními svědectvími o holokaustu. Vanderbilt se jim spíše vyhýbá, nebo je využívá jen jako atmosférický  prvek. Hrůza hromadného vyhlazování je tak sice přítomná, ale zasazená do esteticky bezpečného rámce.

Vizuálně se Norimberk vyznačuje ponurou estetikou, která značí vážnost. Temné interiéry a tlumené osvětlení vyvolávají klaustrofobii, ale také monotónnost. Vizuální zdrženlivost odráží širší konzervativismus filmu. Jeho největším nedostatkem je opatrnost.

James Vanderbilt se ukazuje jako kompetentní tvůrce, který však není ochoten – nebo schopen – dojít k nějakému objevnějšímu závěru. Natočil solidní, řemeslně vybroušené historické drama, které se těm skutečně znepokojivým a relevantním otázkám bojí postavit.

Norimberk

FILM, scénář a režie James Vanderbilt, v kinech od 15.1.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam