Horko k nevydržení? Snáze v Evropě vzdorujeme mrazům než vedrům, ukazuje vědecká studie

Každým rokem ubydou Evropanům dva extrémně chladné dny a každé čtyři roky jim naopak přibyde jeden velmi horký den. Přesto jsme se v posledních dvou desetiletích lépe adaptovali na rizika spojená s mrazy než na hrozby veder. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise The Lancet Planetary Health mezinárodním týmem vedeným Joanem Ballesterem z barcelonského ISGlobal.

V období od roku 2003 do roku 2020 sledovali vědci teploty, znečištění ovzduší a úmrtnost v 800 regionech 35 evropských zemí. Zjistili, že riziko úmrtí v mimořádně chladných dnech pokleslo o dvě procenta, ale riziko úmrtí během veder se snížilo jen o procento. 

Všechny evropské regiony na tom ovšem nebyly stejně. Například jihovýchodní Evropa má poměrně teplé klima, a přesto tam narostl počet jak horkých, tak i mrazivých dní, kdy v důsledku extrémních teplot významně stouply počty zesnulých. Nízkým i vysokým teplotám lépe vzdorují lidé ze severu evropského kontinentu. Autoři studie to přičítají socioekonomickým faktorům, jež se promítají do kvality tepelné izolace domů či do výdajů na zdravotní péči. Severské země mají také rozvinutější programy, jež nabízejí ochranu před extrémy počasí nejzranitelnější části populace. Umožňují například seniorům během vln veder volný přístup do veřejných klimatizovaných prostorů. Mnohé evropské země zatím nezavedly systémy pro výstrahu obyvatel před extrémními teplotami a nemají zdravotní plány pro případ, že udeří vedra.

ROZHOVOR

Jako by vás někdo nutil jít k zubaři, aniž by vás bolel zub. Češi se „zasekli“ na Green Dealu, hodil by se klimatický NERV

14. 2. 2025 ▪ 17 min. čtení

Ballester a jeho spolupracovníci se zabývali i souběhem mrazivých či horkých dní a silného znečištění ovzduší. Zjistili, že nadměrná zátěž ze znečištění provází 60 procent nebezpečně teplých dní. Při chladných extrémech stoupá znečištění vzduchu nad únosnou míru dokonce v 65 procentech. Dní, kdy dochází k souběhu nebezpečných teplot a znečištění, však pomalu ubývá. Výjimkou jsou vedra s nadměrnými koncentracemi přízemního ozonu, kterých přibývá tempem 0,26 dne za rok.