Děcka nejsou v pohodě. Kromě sociálních sítí a covidu za to může i jedna rodičovská chyba

Když odborníci z Národního ústavu duševního zdraví provedli před dvěma lety monitoring psychického zdraví žáků na základních školách v Česku, dospěli k alarmujícímu zjištění. Více než polovina českých deváťáků vykazuje zhoršené duševní zdraví, 40 procent má známky střední až těžké deprese a 30 procent trpí úzkostí. Česko v tomto ohledu bohužel nijak nevybočuje z celosvětového vývoje. Dokládá to i nedávno zveřejněná studie Belgičanky Karen Schrijversové, která společně s kolegy sledovala vývoj duševní pohody u patnáctiletých dětí ve 41 zemích mezi lety 1994 a 2022. Jak se ukázalo, množství potíží (jak psychických, tak s nimi spjatých fyzických projevů) se u mladistvých od devadesátých let více než zdvojnásobilo.

Tento trend potvrzuje i David Blanchflower, profesor ekonomie na Dartmouth College. Spolu s kolegy si při výzkumu všiml toho, že se mění tvar, který má během života křivka štěstí. Tradičně mívá podobu písmene U, což znamená, že nejvíce šťastní jsou nejmladší a nejstarší lidé a nejvíce nešťastní naopak lidé ve středním věku. Tento jev byl prokázán celkem ve 146 zemích a platí pro údaje sahající až do roku 1973 – a netýká se pouze homo sapiens. Vědci dokonce zjistili podobné vzorce i u lidoopů.