Dnes je Mars chladným a suchým světem, na jehož povrchu se kapalná voda dlouhodobě nevyskytuje. Jenže vyschlá říční koryta, delty nebo řada minerálů, které nemohou vzniknout bez přítomnosti kapalné vody, ukazují, že tomu tak nebylo vždy. Před miliardami let musela být rudá planeta mnohem teplejším a vlhčím světem, ve kterém nebylo o kapalnou vodu nouze. Zdá se, že jí muselo být dokonce tolik, že po určitý čas hrála klíčovou roli v geologických procesech, které se na povrchu odehrávaly. A pokud voda po povrchu planety kdysi dávno ve velkém tekla, musela se i někde hromadit.

Mars je tvořen dvěma velmi rozdílnými polokoulemi. Zatímco jižní je poseta množstvím impaktních kráterů, takže připomíná povrch Měsíce, na severní polokouli se jich nachází výrazně méně. Kdyby povrch polokoulí vznikl ve stejné době, bylo by množství kráterů podobné. Jejich nižší četnost tudíž napovídá, že severní je mladší, případně že byl její povrch kompletně přetvořen či překryt mladšími horninami, následkem čehož byly starší krátery zničeny či zcela pohřbeny. Když se podíváme na výškovou mapu Marsu, všimneme si, že tím rozdíly mezi polokoulemi nekončí.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké stopy by mohly dokazovat existenci oceánu na Marsu?
  • Jaké rozdíly panují mezi severní a jižní polokoulí?
  • Kdy se zřejmě dočkáme vzorků marsovských hornin?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás moderní technologie? To byste si neměli nechat ujít newsletter Týden s technologiemi, díky kterému dostanete do téměř pravidelného pátečního e-mailu to nejzajímavější dění a produktové novinky za celý týden.