Kniha patří mezi nejobvyklejší vánoční dárky a Češi jsou známí jako vášniví čtenáři. Například psycholožka a neurovědkyně Maryanne Wolfová však varuje před tím, že lidstvo ztrácí schopnost číst a rozumět delším textům. V praxi to vidí – a potvrzuje – i Hana Košťálová, programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu Nadace rodiny Kellnerových.

Čtení nám není geneticky vrozené, je vyvoláno kulturně. Čtecí dráhy si lidé v mozku musí vybudovat, nejsou tam od narození. „Velmi záleží na tom, jakým způsobem si je budujeme. Pokud se nám to nepodaří udělat správně, nejenže nebudeme rozumět složitějším textům, ale budeme těžce hledat pochopení pro sebe navzájem. Vyspělé civilizace formovala literatura,“ upozorňuje.

Jak vypadají správně vybudované čtecí dráhy?

Dávají nám schopnost kritické analýzy, reflexe, empatie a tvořivosti. Když čteme, tak zároveň myslíme. A když máme čtecí dráhy vybudované dobře, tak je myšlení kvalitnější. Zvládáme číst složitější sdělení a zvládáme o nich taky jinak přemýšlet. 

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se světoznámá psycholožka Wolfová znovu naučila číst delší texty.
  • Proč by učitelé dětem ve škole neměli texty zjednodušovat.
  • Jaké postupy dokážou u dětí vyvolat vášeň pro čtení.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.