Sexsymbol (nejen) 60. let Brigitte Bardot ničeho nelituje, ale postrádá přátele. „Až do konce budu bojovat,“ píše HN

Když v srpnu zemřel Alain Delon, snad všechna francouzská média citovala Brigitte Bardotovou. Jak jinak, vždyť od momentu, kdy před více než šedesáti lety stanuli společně poprvé před kamerou, patřili ti dva tak nějak k sobě. Ať už je pravda, či není, že spolu také chvíli žili, ať už chtěli, nebo nechtěli, často byli spojováni, srovnáváni – a to pro svou krásu (Delonovi svého času novináři přezdívali Bardotka v kalhotech), pro neškolené herectví, později pro kontroverzní názory a společenské postoje, pro sympatie k rodině Le Penových a jejich politice, pro provokativní vystupování i pro samotu, do níž se oba časem uchýlili. A především pro jejich přátelství, které všechny ty eskapády přežilo.

„Ztratila jsem přítele, své alter ego, společníka. Sdíleli jsme stejné hodnoty, stejná zklamání, stejnou lásku ke zvířatům. Myslím na větu z knihy Alfreda de Vigny Smrt vlka: Při pohledu na to, čím člověk byl na zemi a co opouští, jen mlčení je velké; všechno ostatní je slabost,“ napsala Brigitte Bardotová v den smrti Alaina Delona a nadace nesoucí její jméno na svých stránkách přidala k nekrologu i faksimile originálu dopisu. Napsala jej, jak to koneckonců vždycky dělá, pevnou rukou, a konstatuje v něm, že Delonovou smrtí se uzavírá kapitola „prestižní francouzské kinematografie“. Rozuměj: doba režisérů, jako byli Roger Vadim, Henri-Georges Clouzot či Jean-Luc Godard, a filmových hvězd jménem Jean-Paul Belmondo, Jean-Louis Trintignant, Jeanne Moreauová, Jane Birkinová, Mireille Darcová, Annie Girardotová…   

Jsem hrdá na nadaci

Brigitte Bardotová nepřehání. Všechna ta jména, včetně Alaina Delona, už přináleží archivům. Stejně jako filmy Zatracená holka, … a Bůh stvořil ženu, Velké manévry, Pařížanka, Pravda nebo Viva Maria!, které z ní udělaly sexsymbol. Od svých patnácti do devětatřiceti hrála v takřka 50 filmech, aby se začátkem 70. let s úlevou od showbyznysu odstřihla, ale teď přece jen postrádá kolegy, přátele. Je jednou z posledních z oné „slavné party“, 28. září oslaví 90. narozeniny. 

Tedy oslaví… Bylo by pošetilé se domnívat, že bude slavit veřejně. Snad, možná, si přiťukne s nejbližšími spolupracovníky z Fondation Brigitte Bardot, které v posledních desetiletích věnovala všechny své síly i majetek a s níž se systematicky zasazuje o ohrožená zvířata. „Jsem velmi hrdá na svou nadaci. Vyšla z ničeho, ale dnes je silná a respektovaná. Intervenuje na různých místech po celém světě, a to díky mému skvělému týmu, který už čítá na 300 lidí,“ vysvětluje také v předvečer svých narozenin pro HN.

Já jsem Brigitte Bardotová a žádám...

26. 9. 2014 ▪ 13 min. čtení

S novináři se už dávno neschází, na písemné otázky ale odpovídá takřka okamžitě, s disciplínou profesionála a také s vědomím, že pokračuje v dialogu, který s autorkou tohoto textu vlastně vede už od 90. let. Začal – ještě z očí do očí – v její pařížské pracovně ve Fondation Brigitte Bardot, pokračoval přes faxy a e-maily a pokaždé vyústil u zákonů, jež je třeba změnit s ohledem na ochranu zvířat ve Francii, v Česku, v Evropě, na světě. Nejinak je tomu i nyní. 

Žádné pochyby, žádná lítost

Brigitte Bardotová se navzdory vysokému věku zdá být nezdolná, neotřesitelná ve své životní volbě. A na otázku, jak se dnes dívá na roky strávené u filmu, jaký význam jim – s odstupem času – přičítá, odpovídá stručně: „Přinesly mi světovou slávu, kterou jsem mohla využít na pomoc zvířatům.“ 

Její nadace zakládá záchranné stanice, vykupuje stáda ohrožených zvířat, pořádá protestní akce, konfrontuje politiky, byznysmeny, mocné. Jen v uplynulých dvanácti měsících Brigitte Bardotová formou otevřených dopisů apelovala nejen na francouzské ministry, ale také kvůli vlkům oslovila vládní představitele Švýcarska či kritizovala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou za to, že během svého projevu o stavu unie loni v září nezmínila navrhovanou revizi evropských předpisů o životních podmínkách zvířat, a tak vlastně ignorovala úsilí řady Evropanů, kteří požadují zrušení chovů v klecích a odmítají brutální metody na jatkách. 

„Až do konce budu bojovat,“ říká někdejší superstar a nemrzí ji tisíce eur, které jí už vyměřily soudy na pokutách za urážky, jež v rámci téhle války také často rozdává. A co ji momentálně dělá nejšťastnější? „Pomyšlení na všechna zvířata, která jsem zachránila před lidským šílenstvím. Západ slunce v La Madrague. Zpěv ptáků. Dobrá kniha… Ráda žiju ze dne na den, vedle svých zvířat, jednoduše, prostě, aniž bych si pokládala nějaké psychologické otázky. Žádné výčitky, žádná lítost.“ 

V roce 2023 natočili pro France 2 Christopher a Daniele Thompsonovi životopisný seriál Bardotová. Česká televize šestidílnou sérii uvedla letos v létě, nyní je k zhlédnutí na iVysílání ČT.