Když se nad zdánlivě nekonečnými pláněmi autonomní oblasti Vnitřního Mongolska objevil červeno-bílý padák, tým inženýrů a inženýrek si mohl pořádně oddechnout. Bylo jasné, že se po 53 dnech chýlí ke konci mise, jejímž úkolem bylo z povrchu Měsíce odebrat vzorky hornin. Krátce po rozvinutí padáku dosedlo návratové pouzdro čínské sondy Čchang-e 6 do trávy, kde ho následně speciální tým vyzvedl, odvezl k dalšímu ohledání a nakonec i otevření. Cesta měsíční sondy se uzavřela. Jenže kde jeden příběh končí, druhý teprve začíná. Návratové pouzdro totiž na Zemi dopravilo nesmírně cenný náklad, který může významně obohatit naše znalosti o vývoji Měsíce.
Mohlo by se zdát, že dopravení 1935,3 gramu nových měsíčních hornin do pozemských laboratoří není ničím zvláštním. Vždyť vědecká obec má k dispozici skoro 384 kilogramů měsíčních hornin. Postupně je sem dopravilo šest pilotovaných misí amerického projektu Apollo (mezi lety 1969 a 1972, celkem 382 kilogramů), trojice sond ze sovětského programu Luna (mezi lety 1970 a 1976, celkem 301 gramů) a čínská sonda Čchang-e 5, která v roce 2020 dovezla 1,731 kilogramu. Jenže když se podíváme na mapu míst odběru vzorků, všimneme si, že se všechna nacházejí na přivrácené straně Měsíce. Nyní se poprvé na Zemi dostal materiál z té odvrácené.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
