Pro evropský kosmický program to byl velký okamžik. Zástupci Evropské vesmírné agentury (ESA) a americké NASA nedávno oficiálně stvrdili gentlemanskou dohodu o pomoci s vysláním evropského vozítka Rosalind Franklin na povrch rudé planety. Definitivně tak skončilo více než dvouleté přešlapování, během kterého byl další osud této nesmírně ambiciózní mise nejasný.

Vozítko se přitom mělo po povrchu Marsu prohánět už dávno. Původně se totiž počítalo s tím, že se k rudé planetě vydá již v roce 2018. Jenže problémy s jeho konstrukcí i vědeckými přístroji způsobily odložení startu na rok 2020. Ale ani tehdy se ho vyslat nepodařilo. Odklad způsobily problémy s padáky, bez kterých lidstvo v současnosti nedokáže s těžkým nákladem na povrchu Marsu přistát. Oproti Měsíci má Mars okolo sebe atmosféru – ta je sice asi 160krát slabší než atmosféra Země, ale při přistání je s ní potřeba počítat. Přilétající sondy ji tak využívají ke zbavení se části své rychlosti, a to za pomoci padáků. Jelikož je však atmosféra mnohem řidší než ta na Zemi, padáky musí být obrovské. Konkrétně ten, který pomůže vozítku Rosalind Franklin na povrch dosednout, má v průměru 15 metrů.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké překážky stály – a stojí – misi v cestě?
  • Jak se ESA snaží zbavit závislosti na zahraničních partnerech?
  • Co by mělo vozítko na Marsu dělat?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás moderní technologie? To byste si neměli nechat ujít newsletter Týden s technologiemi, díky kterému dostanete do téměř pravidelného pátečního e-mailu to nejzajímavější dění a produktové novinky za celý týden.