Ráno, nebo večer? Tohle dilema řeší rekreační sportovci i lékaři zkoumající zdravotní přínosy sportu. Tongyu Ma z Hong Kong Polytechnic University a jeho spolupracovníci například vloni publikovali v lékařském časopise Obesity studii, ve které zjistili největší prospěch z ranního cvičení mezi 7. a 9. hodinou. Nová studie australských lékařů pod vedením Angela Sabaga z University of Sydney zveřejněná v lékařském časopise Diabetes Care ale dokazuje pravý opak. Nejlépe zabírá proti zdravotním neduhům cvičit po 18. hodině.
Sabag a jeho spolupracovníci vyhodnotili data 30 tisíc lidí, jejichž zdravotní dokumentaci a údaje o životním stylu uchovává britská databáze UK Biobank. Soustředili se přednostně na obézní čtyřicátníky, u kterých se dosud nerozvinuly kardiovaskulární choroby. Zhruba 3000 z nich ale trpělo cukrovkou druhého typu. Dobrovolníci svolili, že budou nosit po jeden týden chytrý náramek registrující všechny jejich aktivity. Na základě takto nasbíraných dat je vědci rozdělili na ranní, odpolední a večerní sportovce a v následujících osmi letech sledovali vývoj jejich zdravotního stavu. Během této doby zaznamenali mezi sledovanými dobrovolníky přes 1400 úmrtí a bezmála 4000 kardiovaskulárních příhod. Nejnižšímu riziku úmrtí a onemocnění čelili ti, kteří sportovali mezi 18. hodinou a půlnocí.
Šeříky kvetou, i když by neměly. Oteplování skokově zrychlilo a vědci tápou, co bude dál
„Cvičení je v každém případě jediný spolehlivý prostředek proti obezitě. Náš výzkum ale ukázal, že lidé, kteří si cvičení naplánují na určitou denní dobu, se mohou vypořádat se zdravotními riziky obezity podstatně lépe,“ shrnuje závěry studie Sabag.
Vědci předpokládají, že do účinku cvičení významně promlouvají vnitřní biologické hodiny. Pod jejich vlivem se v průběhu dne mění celá řada procesů v lidském organismu, tělesnou teplotou počínaje a úrovní metabolismu konče. Správné načasování fyzické námahy proto může účinnost cvičení zvýšit.
