Už od pravěku platí, že zhruba každý desátý člověk je levák. Mezi muži jich najdeme o něco víc než mezi ženami a svou roli tu hraje také etnikum. Třeba mezi Japonci je jen pět procent leváků. Přednostní používání levé ruky, ale třeba také to, na které straně úst víc žvýkáme potravu nebo na kterou stranu odkloníme hlavu při objímání, je asi z 25 procent ovlivněno i dědičnými vlohami.
Početný mezinárodní tým vedený Sarah Medlandovou z University of Queensland v australské Woolloongabbě identifikoval už před třemi roky 48 úseků lidské DNA, které mají na levorukost významný vliv. Studie publikovaná ve vědeckém časopise Nature Human Behaviour naznačovala, že důležitou úlohu při tom může plnit gen kódující bílkovinu tubulin. To bylo překvapení, protože tubulin se vyskytuje ve všech buňkách a tvoří tam základní materiál „kostry“ dodávající buňkám tvar. Podílí se také na pohybu buněk. Silné pochybnosti vědců ale rozptýlila skutečnost, že poškození některých úseků DNA identifikovaných týmem Sarah Medlandové vyvolává tzv. situs reversus čili zrcadlově převrácené umístění orgánů v těle. Lidem s touto anomálií například bije srdce na pravé straně hrudního koše.
Mléko, vejce, arašídy a spol. Lék pro astmatiky přináší nově naději lidem s alergií na potraviny
Nyní zapátral pro genech pro levorukost tým vedený Clydem Francksem z Max Planck Institute v nizozemském Nijmegenu. V britské genetické databázi UK Biobank prověřili dědičnou informaci více než 300 tisíc praváků a bezmála 40 tisíc leváků. Zjistili, že u leváků se skoro třikrát častěji vyskytuje varianta genu pro tubulin označovaná jako TUBB4B. Poruchy tohoto genu vyřazují z činnosti řasinky, které kmitáním usměrňují tok tělesných tekutin a podílejí se například na odstraňování nečistot z plic. Leváci mají zřejmě variantu genu, která mění pohyb tělesných tekutin během vývoje mozku a způsobí, že pro pohyb se stává dominantní pravá polovina mozku, a nikoli levá, jak je to běžné u pravorukých lidí.
