Kdo vstupuješ, vzdej se naděje, že pochopíš,“ napsal brněnský vydavatel Arno Sáňka v roce 1926 v katalogu k první samostatné výstavě Josefa Váchala a ani moc nepřeháněl. I když výstava byla úspěšná, návštěvníci prostě nemohli úplně pochopit svět tak osobitého tvůrce.
Josef Váchal vycházel sice ze secese a čerpal ze symbolismu, ale přitahovaly jej také mysticismus, spiritismus, okultismus, divoká příroda, legendy a pohádky, tajemno, minulost, víra, Bůh i Ďábel. Procházel volně tématy, formami a žánry, nenechal se vláčet žádnými trendy či poptávkou, nepřipouštěl kompromisy. „Je naprosto jisto, že Váchal za svého života a hlavně u této generace úspěchu nedosáhne. Je příliš mimo smečku, je příliš mimo dnešní život a je příliš obsáhlý a hluboký,“ troufl si předvídat Arno Sáňka. Ale nepochyboval, že tvorba tohoto absolutního solitéra se jednou „dočká zmrtvýchvstání“.
Dočkala. První vlna objevování se zvedla na konci 60. let. Národní muzeum tehdy od umělce, jenž v minulosti často i hladověl, zakoupilo řadu děl a pět dní před smrtí mu dokonce komunistická vláda udělila titul zasloužilého umělce. Pak se voda ale zase zavřela. Až v roce 1993 mohlo nakladatelství Paseka pozvat veřejnost do litomyšlského Portmonea – muzea Josefa Váchala. Později se konaly v pražském Rudolfinu a v českokrumlovském Egon Schiele Art Centru dvě rozsáhlé výstavy, menší pak na řadě dalších míst. A zatím poslední váchalovská expozice přivítá návštěvníky nyní v zámku Týnec na Klatovsku, který se po dlouhé rekonstrukci otevírá veřejnosti.
V barokních sálech bude postupně vystavena unikátní kolekce Váchalových děl, kterou roky systematicky budoval majitel zámku Jan Pelánek Lazarowitz. Jádro jeho sbírky tvoří kresby a grafiky, včetně vrcholného Váchalova díla – kompletního souboru Šumava umírající a romantická, početné dřevoryty, autorské knihy i méně známé akvarely a oleje, včetně pětimetrového obrazu Rozptýlené myšlenky. „Je to asi nejrozsáhlejší soukromá sbírka Váchalových děl, která existuje,“ říká pro HN galeristka Hana Jirmusová Lazarowitz, která se svým mužem připravuje týneckou expozici a také mu pomáhá s rekonstrukcí zámku.
Kulturní tipy: Dny evropského filmu či britské divadlo od oscarového režiséra v kinech
Zarputilost, s jakou se do opravy barokní ruiny, které chyběla nejen okna, ale i stropy, před pětadvaceti lety Jan Pelánek pustil, snese srovnání s Váchalovou životní filozofií. Respektovaný znalec a sběratel umění se rozhodl, že palác, který projektoval na začátku 18. století Giovanni Battista Alliprandi pro Maxmiliána N. Kolowrata-Krakowského a v němž pobývali společně s pozdějším majitelem, architektem Jaroslavem Polívkou, mnozí čeští umělci, prostě zachrání. A přemění v galerii. Na tomto plánu neslevil, i když náročná rekonstrukce spolkla všechny rodinné finance a spoustu času i sil. Manželům Lazarowitzovým se podařilo v roce 2014 prosadit, aby byla stavba prohlášena Národní kulturní památkou, postupně dosáhli na dílčí dotace z ministerstva kultury a nakonec získali i 110 milionů korun z evropského programu IROP. „Když před dvěma roky přivezli a osadili všechna okna, bylo jich celkem na dvě stě, uvědomila jsem si, že to přece jen dokážeme. Ten dům ožil, vydechl,“ říká Hana Jirmusová Lazarowitz.
V Týnci je třeba provést ještě terénní úpravy, obnovit park, opravit hospodářská stavení, ale jeho majitelé už zvou do interiérů. Vystaví v nich nejen své soukromé sbírky, ale budou pořádat také krátkodobé výstavy současných výtvarníků. „Malby Tomáše Císařovského, Aleny Anderlové či Jiřího Surůvky tu ale jsou přítomny permanentně, vždyť zdobí stropy v místnostech, které ještě nedávno zastřešovalo nebe,“ směje se Hana Jirmusová Lazarowitz. A téma novodobých stropních maleb? Zadání bylo nabíledni: obloha. A tak už stačí jen zaklonit hlavu.
Mimochodem, když brněnský vydavatel bibliofilií Arno Sáňka zadoufal, že Váchalova tvorba jednou „vstane z mrtvých“, jistě by jej tehdy ani ve snu nenapadlo, že zámek Týnec otevře své brány právě o Velikonocích. Zmrtvýchvstání na druhou, vlastně na třetí.
Zámek Týnec
Od 29. 3. do 28. 4. se o víkendech konají zkušební prohlídky s komentářem, od 1. 5. bude otevřen v běžném návštěvnickém režimu.
