Zimní mrazivé počasí a sněhová nadílka komplikují jak provoz na silnicích, tak i chůzi. Odklízení sněhu a solení vozovek je nejen drahé, ale navíc nesvědčí životnímu prostředí. Na dvou betonových panelech v kampusu pensylvánské Drexel University se sněhové vločky ani ledovka neudrží. Jsou z betonu vyvinutého týmem Amira Farnama. Drobné kamínky použité k výrobě vědci ošetřili speciálním parafínem, který zůstává při teplotách nad nulou v kapalném skupenství. Při ochlazení ztuhne a uvolní tzv. skupenské teplo. Betonové panely se tak při poklesu teplot uvolněným skupenským teplem zahřejí.
Po úspěšných laboratorních testech se Farnam se svými spolupracovníky rozhodl odzkoušet „samorozmrazovací“ beton v praxi. Panely z obyčejného i speciálního nenamrzajícího betonu jsou od prosince roku 2021 umístěny poblíž parkoviště, kde čelí všem rozmarům počasí. Výsledky měření představili Farnam a spol. ve studii publikované vědeckým časopisem Journal of Materials in Civil Engineering. Ve Filadelfii nevládnou kruté zimy. Průměr nejnižších zimních teplot se tu pohybuje kolem -3 °C. Přesto byly panely vystaveny více než 32 poklesům teplot pod nulu a pětkrát na ně napadlo více než dva a půl centimetru sněhu. Nenamrzající beton udržel i za těchto podmínek povrchovou teplotu nad nulou po dobu až 10 hodin.
Sníh jako od Armaniho a děla coby zachránci zimy? Navštívili jsme firmu, díky které jste (možná i vy) letos mohli lyžovat
Amir Farnam ale přiznává, že systém potřebuje další vylepšení. Neporadil si například s větší sněhovou nadílkou. Uvolněné teplo na rozehřátí většího množství sněhu nestačilo. Panely také nereagovaly na rychlé střídání teplot, kdy rtuť sice vystoupala nad nulu, ale pak zase spadla pod bod mrazu. Parafíin nestačil za krátkou dobu roztát. Zůstal ztuhlý a „nenabil“ se pro další ohřev.
„Výsledky jsou povzbudivé a na jejich základě můžeme přistoupit k dalšímu zdokonalení,“ říká Farnam a dodává, že panely zůstávají na svém místě, aby se ukázalo, jak vzdorují dlouhodobé zátěži a času.
