Elixír mládí hledá lidstvo odedávna. Dlouho to byla doména nejrůznějších podvodníků a šarlatánů. Moderní lékařská věda ale dospěla k názoru, že stáří je nemoc, kterou bychom měli léčit. Ovšem zdaleka ne všichni odborníci s tím souhlasí.
Když Světová zdravotnická organizace zařadila stáří na oficiální seznam chorob, vyvolalo to bouřlivou diskusi. Kromě jiného i proto, že zatím není k dispozici pilulka, která by dokázala člověka omladit. Tým vedený epidemiologem Danielem Belskym z Columbia University nyní přichází na stránkách lékařského časopisu JAMA Network Open s receptem na pomalejší stárnutí. Má podobu školní docházky a studia.
Belsky a jeho spolupracovníci využili dat z rozsáhlé epidemiologické studie Framingham Heart Study, v níž lékaři už 75 let sledují zdravotní stav početného souboru lidí. Pro řadu účastníků jsou k dispozici výsledky DunedinPACE testu, který hodnotí biologické stáří člověka podle změn v dědičné informaci.
Jak oddálit stárnutí: desatero pro dobré fungování „buněčných elektráren“, které na to mají zásadní vliv
Při narození máme geny dokonale vyladěné díky molekulám, které obalují dvojitou šroubovici DNA. S přibývajícím věkem se obal dědičné informace mění a souhra genů se vytrácí. Mnohé pak mají tendenci k nadměrné aktivitě, tedy k jakési „jízdě zakázanou rychlostí“, což přispívá k rozvoji chronických onemocnění typických pro stáří.
Z dat od 14 tisíc lidí tří generací Belsky a spol. zjistili, že když děti chodily do školy o dva roky déle než rodiče, zpomalilo to rychlost nežádoucích změn v obalu jejich DNA o dvě až tři procenta. To jim přineslo snížení rizika předčasného úmrtí asi o 10 procent.
Samotné vysedávání v učebnách samozřejmě nikomu život neprodlouží. Vzdělanější lidé si ale víc hledí svého zdraví. Mají také lepší platy, a tudíž i víc prostředků na zdravější životní styl. Ani Belskyho recept na prodloužené mládí tak nepřináší zázračný elixír. Místo něj nabízí řeholi namáhání mozku a následně diktát zdravého životního stylu.
