Tloustnout sice znamená stárnout, ale lidský organismus se bez tukových buněk neobejde. Člověk s normální tělesnou hmotností jich má v těle víc než 300 miliard, dohromady váží přes dvanáct kilogramů. Experimenty vědců vedených Shin-ichirem Imaiem z Washington University v St. Louis prokázaly jako důležité, aby tuková tkáň poslouchala mozek a podávala mu hlášení o svém stavu. Výsledky studie na laboratorních myších zveřejnil časopis Cell Metabolism.
Centrum pro řízení metabolismu si nosíme v části mozku zvané hypotalamus. Odtud putují prostřednictvím nervového systému do tukové tkáně povely pro mobilizaci energie k pokrytí naléhavých potřeb, například při vysoké zátěži nebo při stresu. Nervstvem aktivované tukové buňky vylučují látky, které se vracejí do mozku a pomáhají mu uspokojit zvýšenou potřebu energie. Přední místo mezi nimi zaujímá bílkovina eNAMPT (extracelulární nikotinamid fosforibosyltransferáza).
Imai se svým týmem zjistil, že s postupujícím stářím se komunikace tukové tkáně a mozku zhoršuje. Utichá výměna signálů a slábne i málo používaný nervový „přenosový systém“. Mozek a tuková tkáň se dostávají do vzájemné izolace, což celkově zhoršuje zdravotní stav. Typické je to u seniorů. K věci patří tloustnutí a pokles výkonnosti mozku.
Češi se dožijí ve zdraví pouze 62 let. Jak to udělat, aby dokázali pracovat až do osmašedesáti?
Při výzkumu v St. Louis se jeho autoři pokusili u laboratorních myší udržet komunikaci mozku a tukové tkáně ve funkčním stavu do vysokého věku. Podařilo se jim to hned dvěma způsoby. Uspěli, když dráždili zvířatům elektrodami neurony v hypotalamu a napodobovali signály z tukové tkáně. Úspěch se dostavil i po injekcích jmenované bílkoviny. Po obou zásazích se zvířata těšila lepšímu zdraví a žila v průměru o sedm procent déle.
„Umíme si představit, že bychom léčili stárnutí podáváním eNAMPT,“ říká Imai. Senioři by podle jeho závěrů měli vyhlídky na prodloužení života o pět let, a to v lepším zdravotním stavu.
