Potkaly se Markéta Pilátová s Eliškou Podzimkovou, a ejhle, je tu knížka, ze které by měl Arnošt Lustig radost. Jak by ne, když se v ní jeho dramatický životní příběh vypráví s humorem a nadhledem, tedy pomocí prostředků, jimiž také dobře vládl.

Ano, dojde přitom i na vtip o Roubíčkovi a Khonovi, nevyhneme se Terezínu, Osvětimi-Birkenau a Buchenwaldu, nelze ani přeskočit komunistické nadšení, posrpnovou perzekuci ani dvacet let emigrace, ale v otázkách dcery Evy a syna Josefa se i ty nejdrsnější vzpomínky přetavují do obrázků z rodinného alba či domácího videa. Jako kdyby se při imaginárním rozhovoru otce s dětmi odhalovala samá podstata, smysl našeho setrvávání mezi lidmi, jako kdybychom tak měli poznat, kdo jsme my sami. A pak už prostě nezbývá než o tom napsat.

Ještě že Arnošt Lustig tohle věděl a po roce 1990 mohl napsat doma na dvacet knih: „Všude byla čeština. Mohl jsem ji pít jako pivo a nikdy nepřestat,“ vysvětluje v hravém „románu v obrazech“, který malým a mladším leccos nového odhaluje a ty starší zase nutí se otočit, přemýšlet. A Arnošt Lustig? Světově uznávaný český spisovatel se tam nahoře teď určitě chechtá nad vtipnými kolážemi Elišky Podzimkové. Směje se z plných plic, jak to tak krásně uměl.

Markéta Pilátová – Eliška Podzimková: Arnoštova cesta

KNIHA, nakl. Odeon, 2023

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.