Tady se přemýšlí i sní. Nejen o tom, jestli knihy přežijí umělou inteligenci

Na konci dlouhého stolu sedí mladík v černém. Sklání se nad sešitem, píše. O pár minut později přichází druhý, bere si další sešit, pero, pak třetí chlapec, třetí sešit… Pět performerů se potkává pravidelně v objektu Galerie 1 a začíná další stránku svého deníku. Píší mlčky, soustředěně, hranice vytyčující intimní sféru je skoro hmatatelná, ale přesto se neostýcháte, nahlížíte jim přes rameno, listujete v denících, když odejdou. Anebo se začtete do stránek, které stejným způsobem vznikaly před časem na jiných výstavách a v jiných městech.

Projekt Diaries představili Michael Elmgreen a Ingar Dragset poprvé v roce 2003 v Paříži a teď prostřednictvím Prague Diaries vlastně propojují mladé lidi z různých zeměpisných šířek, z různých časoprostorů. Je to tak lákavé. Zastavit se na chvíli, usednout k tomu dlouhému stolu a nechat deníky, aby odpovídaly: O čem přemýšleli Pařížané před dvaceti lety? Co bylo zásadní pro obyvatele Istanbulu nebo Dallasu o deset let později? A čím žijí dnes mladí v Praze?

Prostor v Galerii 1 je jednoduchý v detailech, ale unikátní svou výpovědí. Totéž by se dalo říct o celé výstavě Read, kterou norsko-dánská dvojice, jež proslula sochami stejně jako originálními instalacemi (například Prada Marfa – obchod s luxusním zbožím uprostřed texaské pouště) a nekonvenčními přístupy k výstavnictví, po dva roky připravovala speciálně pro pražskou Kunsthalle. 

„Když jsme před lety studio Elmgreen & Dragset oslovili, neměli jsme v Praze galerii, ale ještě jen díru do země, ale oni přesto na spolupráci kývli, věřili nám. To nás udivilo, nadchlo,“ líčí pro HN Pavlína Pudil. Spoluzakladatelka Kunsthalle Praha původně se svým manželem nabídla slavným seveřanům, aby si prohlédli rozsáhlou galerijní kolekci a sestavili z toho, co je zaujme, výstavu. Jenže původní koncept se postupně vyvíjel, proměňoval, „až tu máme výstavu děl studia Elmgreen & Dragset a dalších umělců z celého světa v dialogu se sbírkou Kunsthalle Praha“. Hlavní inspirací pro Read se přitom stal obraz Les jouets défendus (Zakázané hračky), tedy zátiší s knihami a tajemnými předměty, které namaloval Giorgio de Chirico v roce 1916 a jež patří galerii.

Mimochodem, jsme ale ještě vůbec v Kunsthalle? Elmgreen & Dragset ji proměnili na fiktivní knihovnu. Bloudíte (doslova) s mapkou v ruce mezi napěchovanými regály, objevujete umělecká díla s knižní tematikou a knihy, jež jsou artefaktem, putujete od soch k obrazům a kresbám, od Jindřicha Štyrského přes Jiřího a Bělu Kolářovy či Milana Knížáka až po současné výtvarníky, od surrealismu až po texty Václava Havla, a přitom si kladete otázku: A co se nakonec stane s knihami?

Jasně. Věříte, že celý ten postmoderní, digitální i uměle inteligentní humbuk nakonec „slova vázáná“ přežijí. I když… Instalace „Fifty Most Banned Books in the United States of America“ sestavená z knížek, které jsou na „indexu“ dnes v řadě amerických školních budov, vám prostě vyrazí dech. A přehlídka svazků, které si nikdy nikdo nepůjčil v pražské Městské knihovně, vše ještě víc zrelativizuje. Kdoví, jak to dopadne.

Elmgreen & Dragset: Read

VÝSTAVA, Kunsthalle Praha, do 22. dubna

Foto: Kunsthalle Praha Vojtěch Veškrna