Pochybnosti zažene jen akce, tvrdil Johann Wolfgang Goethe a za pravdu mu dá jistě každý, kdo si čistí hlavu od těžkých myšlenek fyzickou námahou. Funguje to. Když propotíme tričko při štípání dříví nebo třeba běhu, připadá nám svět hned o něco veselejší. Mechanismus, jakým aktivita svalů vyhání z mozku chmury, ale obestírá tajemství. To teď aspoň zčásti odhalili čínští vědci vedení Jing-Ning Zhuem z Nankingské univerzity ve studii publikované ve vědeckém časopise Neuron.
Sledovali dění v mozku laboratorních potkanů, kteří pobíhali v otáčivém kole. Objevili přitom řadu překvapivých spojitostí mezi třemi důležitými částmi mozku – mozečkem, hypotalamem a amygdalou. Mozeček má na starosti řízení pohybových aktivit, hypotalamus zajišťuje základní životní funkce a amygdala je místem zrodu mnoha silných emocí včetně strachu. Zhuův tým zjistil, že běh v kole nabudil potkanům neurony v mozečku a ty pak „nažhavily“ i amygdalu. Toto centrum emocí zůstávalo v „bdělém“ stavu i poté, co zvířata přestala běhat. To je důvod, proč psychická úleva přetrvává, i když ve fyzické námaze polevíme, a proč si oddych pro duši můžeme užívat delší dobu. Stejného efektu vědci dosáhli i u lenošících potkanů, kterým uměle nabudili příslušné „běžecké“ neurony v mozečku. Léky, které by tyto neurony nažhavily, by lidem ulevily od depresí.
Sport spojila s adventní pomocí druhým. Buď jsem se mohla uchlastat, nebo začít běhat, říká podnikatelka
Zhu a spol. také ukázali, že není jedno, jakou fyzickou zátěží si čistíme hlavu. Stupňovaná námaha zabírá s větší účinností než vyrovnané mírnější nasazení. Při náhlém zvýšení výkonu se totiž probouzí hypotalamus a produkuje orexiny. Tyto látky posilují chuť k jídlu a zajistí pokrytí zvýšeného energetického výdeje. Zároveň ale navozují i stav bdělosti a celkového nabuzení. Zhu proto ke zlepšení nálady doporučuje intervalový trénink. Pomáhají ale i zdánlivé maličkosti, jako je rychlé vyběhnutí schodů nebo svižný krok při přecházení z místa na místo.
