Je lepší být jedináček? A kolik potomků mít a jak je učinit šťastnými? Vědci nabízí odpovědi

Děti jsou drahé a stojí též hodně energie, zároveň jsou ale pro rodiče zdrojem štěstí. Tedy v tomto ohledu minimálně první potomek, jak ukazují studie. A zejména pokud k jeho početí došlo v pozdějším věku. S dalšími dětmi už je to podle současných výzkumů horší, štěstí už moc nezvyšují, nebo ho dokonce snižují. Proč potom Češi touží nejčastěji po dvou dětech a více preferují tři děti než jedináčka? A jak učinit děti šťastnými bez ohledu na to, kolik jich je?

Čím více dětí, tím méně zdrojů a pozornosti jsou rodiče schopni každému z nich věnovat. Zkrátka s každým dalším dítětem se tenčí jak jejich finanční, tak časové možnosti. Proto by mělo platit, že děti z vícečetných rodin budou mít v průměru nižší vzdělání nebo budou dosahovat horších výsledků ve znalostních či kognitivních testech (zaměřují se na schopnost dítěte zpracovávat informace) než ty z rodin s méně dětmi.

Vyřčená hypotéza zní intuitivně a studie provedené v minulosti, ukazují, že by výše popsaný mechanismus měl skutečně platit. Jenže co když rodiče mající více dětí jsou nějakým způsobem specifičtí? Třeba v průměru nemají rádi knihy, a tak dětem nečtou, nebo mají obecně úplně jiný přístup k výchově, což může být zase odrazem jejich osobnosti. Jak najít odpověď? Je potřeba provést podrobnou a dlouhou studii.

A právě taková probíhala 30 let ve Spojených státech amerických na Kalifornské univerzitě. Sledovala přitom děti 6283 žen, které pravidelně hodnotily chování svých dětí pomocí dotazníků, které byly vždy uzpůsobené pro věk dítěte. Zároveň výzkumníci v čele s demografkou Wei-hsin Yu děti podrobovali pravidelnému testování schopností třeba v podobě slovní zásoby. Zajímal je též jejich sociobehaviorální vývoj, tedy jejich schopnost začlenit se do společnosti, komunikace nebo obecně chování.

Výsledek? V případě kognitivních schopností byl zmíněný mechanismus potvrzen. Čím větší je rodina, tím jsou výsledky dětí v rámci vzdělávacího systému slabší. Platí přitom, že v rámci rodiny později narozené děti mívají horší výsledky než dříve narozené, neboť s každým dalším dítětem ubývají zdroje na jeho rozvoj. Podobně se zhoršují ale i výsledky starších dětí s každým dalším sourozencem. Tedy v tomto případě se vyplatí být jedináčkem.

Co se týče schopnosti komunikace, regulace emocí a interakce v rámci společnosti, data ale naopak ukázala, že mít sourozence je výhodné, nicméně pro druhého a případně dalšího potomka. Naopak u prvně narozených vědci sledovali zhoršení s příchodem mladšího bratra nebo sestry. Logicky pak tedy platí, že u velkých rodin jako celku jsou děti – co se týče fungování ve společnosti – lépe připravené. Zkrátka u těchto rodin má více dětí staršího sourozence.

Štěstí rodičů a dětí

Jak jsou na tom ale rodiče? Jaký vliv na ně má počet potomků? Při pohledu do výsledků českých průzkumů vychází, že přibližně 70 procent Čechů považuje za ideální mít dvě děti, zhruba pětina spatřuje ideál ve třech dětech. Mít jedináčka považuje za dobrý cílový stav pak jen 7,5 procenta dotázaných. V realitě ale mají lidé dětí méně, než si přejí. Důvodem rozdílu je negativní vliv například v podobě neúspěšné reprodukce nebo nedostatku financí.

V posledních třiceti letech se přitom zmíněné preference nijak výrazně nemění. Výsledky jsou pak podobné i v dalších evropských zemích. Podle studií zmiňovaných magazínem The Atlantic pak narození prvního dítěte výrazně zvyšuje pocit štěstí, pozitivní efekt druhého už je rozporuplný, narození třetího vychází ale negativně. Zajímavé také je, že největší euforii z příchodu potomka pociťují převážně lidé, kteří se o početí pokusili až v pozdějším věku.

Proč potom lidé tak často jako ideální stav označují právě dvě děti? Jasná odpověď neexistuje a výzkumníci spíše hypotetizují. Důvodem může být obecné přesvědčení, že není dobré, když je dítě samo, případně jsou to nejčastěji dvě děti, které jsou ještě finančně zajistitelné. Ze statistik také třeba vychází, že pokud mají rodiče už chlapce i holčičku, pravděpodobnost, že si pořídí třetí dítě, je nižší, než kdyby měli první dva potomky stejného pohlaví.

Jak to dětem nepokazit. Za úspěchem Buffetta nebo Einsteina stáli prozíraví rodiče

16. 4. 2023 ▪ 5 min. čtení

Štěstí rodičů je pak úzce spjato se štěstím dětí. Magazín Time před deseti lety sestavil deset dodnes univerzálně platných pravidel, jak učinit své potomky šťastnými. Hned prvním pravidlem přitom je, že pokud mají být šťastné děti, musí být šťastní i jejich rodiče. Vědci tak doporučují, aby se rodiče pravidelně setkávali s přáteli a nezapomínali se smát. Dalším krokem je ona přátelství budovat a ukázat dětem, jak je též vytvářet.

Rozhodně by pak rodiče neměli děti příliš hodnotit podle výsledků, ale podle úsilí, které splnění nějakého úkolu věnují. Důležité je pak v dětech podporovat optimismus, aby se na věci dívaly vždy z té lepší stránky. Optimističtí lidé bývají zdravější, trpí méně depresemi, jsou spokojenější v manželství. Dalším cílem by mělo být formování emoční inteligence, tedy rodič má s dítětem otevřeně mluvit o emocích, které potomek v danou chvíli cítí.

Ukázalo se také, že sebedisciplína je pro úspěch v dítětem vybrané oblasti zpravidla důležitější než třeba inteligence. Děti učené schopnosti přemýšlet více do budoucna a obětovat pro ni i něco v přítomnosti jsou pak celkově šťastnější. Mezi další rady patří si s dětmi více hrát a ideálně nezapínat televizi. Nakonec rodiče podle magazínu Time občas zapomínají, jak příznivý vliv má, když celá rodina například večeří pohromadě.

Pokud se trend nezmění, zdá se, že v Česku bude podobných rodinných večeří ubývat. V loňském roce se za první tři čtvrtletí narodilo 69 219 dětí, což je druhé nejhorší číslo od vzniku samostatné republiky. O deset dětí méně se narodilo jen v roce 1999. Nicméně ze statistik také vychází, že dochází k méně početím v dobách krizí a nejistoty, přičemž podle ekonomů by se měla situace v hospodářství už letos uklidnit.