Proč je firmami i seznamkami oblíbený osobnostní test spolehlivý jako horoskop

Architekti jsou introvertní, plánující analytici. Jsou nápadití, ctižádostiví, zvídaví a uzavření. Rádi plavou proti proudu, mají originální myšlenky a nejvyšší hodnotou pro ně je svoboda. První dvě věty textu vychází z nejznámějšího osobnostního testu světa, třetí z náhodného horoskopu. A určitě se v nich řada čtenářů těchto řádků začala poznávat. Osobnostní testy používají firmy a milují je lidé na seznamkách, bohužel jsou často pochybné.

Příběh nejznámějšího osobnostního testu Myers-Briggsové, který rozděluje lidi na 16 osobnostních typů, začal v období druhé světové války. Tehdy došly Katharine Briggsová a její dcera Isabel Briggsová Myersová k nápadu vytvořit osobnostní test, který by mohl pomoci roztřídit lidi například podle toho, k jaké profesi v armádě se hodí. Test se rozšířil do celého světa a dnes dosahuje vysoké popularity také třeba v Číně nebo Jižní Koreji.

Rozřazování lidí

Obě dámy při sestavování testu vycházely z díla Psychologické typy sepsaného v roce 1921 známým švýcarským psychiatrem Carlem Gustavem Jungem. Rozřazovací kategorie jsou přitom čtyři. První dělí lidi na introverty (I) a extroverty (E), kdy introvertní lidé se obracejí do sebe a rádi mlčí a přemýšlí, extroverti mají naopak potřebu komunikovat se světem, mluvit a vyjadřovat své pocity. Dále dělí lidi na ty vnímající svět skrze smysly (S) a intuici (N). 

Vnímat svět skrze smysly znamená podle Američanek zajímat se především o to, co je teď a tady, zatímco intuitivní lidé hledí do budoucnosti a přemýšlí, co bude nebo by mohlo být. Třetí třídění se zaměřuje na způsob rozhodování, kdy jedinci s převahou myšlení (T) se řídí především čísly a nezajímají je už tolik pocity druhých. Naopak citliví lidé (F) se rozhodují tak, aby se ostatní lidé cítili co nejlépe, a jsou spíše nakloněni kompromisům.

Proč si muži ze seznamek často odnáší pouze lekci z teorie her a žádný vztah

8. 9. 2023 ▪ 6 min. čtení

Nakonec poslední kategorie se týká životního stylu, kdy obě ženy dělí společnost na lidi usuzující (J) a vnímavé (P). První skupina si svůj život typicky plánuje, zatímco druhá řeší věci, jak přijdou. Tedy usuzující člověk má třeba jasně naplánovanou dovolenou, zatímco vnímavý typ je typickým nákupčím last minute letenek. Kombinace jednotlivých povahových rysů (písmenek) pak dává 16 možných psychologických typů.

Jedním z nich je například v úvodu zmíněný architekt, který má značku INTJ, což by měl být údajně povahový typ, který má třeba Elon Musk nebo měl filozof Friedrich Nietzsche. Ke každému osobnostnímu typu si pak lze přečíst dlouhé elaboráty, ať už týkající se jejich přístupu k práci, nebo romantickým vztahům. Jenže jsou výsledky osobnostního testu Myers-Briggsové opravdu platné? Jsou pro testované lidi v něčem užitečné?

Rozřazování do kategorií probíhá na základě kladených otázek, kdy respondent volí na dané škále, k jaké odpovědi má blíže. Potíž je, že kategorie jsou binární, tedy test musí vždy člověka k nějakému typu přiřadit bez ohledu na to, jak moc má k dané kategorii blízko, tedy je jedno, jestli z 90 procent nebo jen z 51 procent. Sám Jung vychází ve své knize z vlastní zkušenosti nepodložené experimenty a na potíž s binaritou sám upozorňuje.

Jinak řečeno, Jung si dobře uvědomoval, že rozdělovat lidi do binárních kategorií nemusí být dobrý nápad, neboť každý člověk má od něčeho trochu. Málokdo je třeba čistý extrovert nebo introvert. A Jungovo upozornění potvrzují empirické výzkumy, podle nichž více než jedna třetina lidí obdrží různé čtyřpísmenné typy, pokud si test provede znovu po měsíci. Další studie ukázaly, že během pětitýdenního období odejde s jiným typem polovina lidí.

Výsledek záleží i na tom, v jaké náladě zrovna osoba vyplňující test je nebo zdali je k sobě dostatečně upřímná. Další výzkumy pak dochází k závěru, že výsledky testu nejsou schopné predikovat úspěch v práci, byť je firmy běžně využívají. Přes akademickou skepsi zůstává test oblíbený. Naposledy například mánie zasáhla Čínu a Jižní Koreu, kde existují i společnosti, které prodávají dovolené na základě osobnostních profilů. 

Proč je tedy test vyvinutý v období druhé světové války pořád tak přitažlivý? Pro vysvětlení je potřeba se podívat pod prsty astrologům nebo jasnovidcům. Jejich úspěch je postavený na takzvaném Forerovu efektu. Psycholog Bertram Forer v roce 1948 provedl osobnostní test na svých studentech a vždy jim oznámil, že na základě jeho výsledku jim vytvoří individuální osobnostní profil. Studenti měli následně ohodnotit, jak moc přesně se trefil.

Ve skutečnosti ale Forer všem studentům dal tentýž výstup, který byl poskládaný z různých vět vytrhaných z horoskopů. Na škále přesnosti od 0 do 5 pak studenti v průměru dávali výsledku hodnotu 4,2, tedy že posudek je nadmíru přesný. Další experimenty dopadly velmi podobně. Ukázalo se, že k sestavení dobrého výstupu je potřeba akcentovat pozitivní vlastnosti a přidat i pár negativních výroků, aby výsledek působil důvěryhodněji.

Dobrá zábava. A de facto nic víc

A jak už zmíněno, důležité je také buď explicitně ujistit, nebo vytvořit prostředí, kdy si člověk bude myslet, že výsledek je skutečně unikátně vytvořený pro něj. Psychologové jsou proto převážně názoru, že test Myers-Briggsové může být dobrou zábavou, ale to je tak asi všechno. Nicméně neznamená to, že by se sami výzkumníci o různé členění lidí podle osobnostních rysů nesnažili, jen to dělají na základě empirických dat.

Asi nejznámějším je takzvaný pětifaktorový model, který u lidí rozlišuje vlastnosti, jako je otevřenost ve smyslu hledání nových podnětů, svědomitost v podobě sebekontroly, přívětivost jako potřeba pomáhat druhým, neuroticismus vyjadřující způsob zpracovávání emocí a nakonec známá extroverze. Jde přitom o faktory, kterými se lidé od sebe podle dat skutečně výrazněji liší a podle studií lze dle nich i do jisté míry určovat schopnosti.

Nicméně psychologové varují, že daný model sice jistou předpovědní hodnotu má, ale ne nijak závratnou. V roce 2018 umělá inteligence na datech 1,5 milionu lidí zjistila, že některé osobnostní typy jsou častější než jiné a často závislé na věku a pohlaví. Mladí muži měli třeba často společnou vysokou extroverzi, neuroticismus na střední úrovni a nízkou otevřenost, svědomitost a přívětivost. Nicméně interpretace je trochu složitější.

Jak upozorňuje Scientific American, je potřeba se na věc dívat jako na rozložení populace v zemi, kdy jednotlivé kapsy společných osobnostních typů jsou jako velká města, kde se shlukují lidé. Neznamená to ale, že v nich žije většina populace. Na rozdělování lidí podle osobnostních testů by si proto měl každý dávat pozor, protože jak už psal samotný Jung, každý člověk je zpravidla výjimkou z pravidla a osobností s různě namíchanými rysy.