V lednu 1919 se legionářský generál a pozdější vůdce českých fašistů Radola Gajda sešel ve Vladivostoku s bojovníkem za nezávislou Koreu Yeo Un-hyeongem. Oba muže stejně jako jejich tábory spojoval společný cíl, a sice snaha o dosažení nezávislosti své vlasti. Na rozdíl od Korejců ovšem už měli Čechoslováci splněno. Samostatné Československo na druhé straně planety již několik měsíců existovalo.

Nejspíš i proto pociťovali legionáři vůči Korejcům sympatie a schůzka na březích Tichého oceánu vyústila v dodávky zbraní z legionářských muničních skladů korejským povstalcům. Ti je pak skutečně využili v boji proti japonské nadvládě, což se Japoncům samozřejmě vůbec nelíbilo, jak dokazuje dochovaný dopis československého zástupce na východní Sibiři podplukovníka Miloše Hesse generálu Janu Syrovému. „Japonci velmi starají se vyšetřiti tento fakt a dopadnouti naše vojáky při tomto prodeji,“ varoval Hess. Ten dále Syrového ujistil, že před zástupci východního císařství veškeré zvěsti o obchodech se zbraněmi důrazně popřel a označil za propagandu šířenou nepřáteli s cílem narušit přátelské vztahy Československa s Japonskem.

Ať už to bylo jakkoliv, právě setkání Gajdy a Yea je dnes považováno za oficiální začátek diplomatických vztahů s Koreou. A vzhledem k tomu, že legionáři si účtovali za jednu pušku 130 rublů, lze ho označit i za začátek byznysové spolupráce obou vzdálených zemí.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se