Červené víno se těší pověsti nápoje, který v malém množství prospívá lidskému zdraví. Za pozitivní účinky vděčí látkám ze skupiny antioxidantů, protože ty zvyšují v těle hladiny „dobrého“ cholesterolu. Další zdraví prospěšnou látkou, jež se dostává z hroznů do červeného vína, je resveratrol. O něm se ví, že aktivuje v těle bílkoviny sirtuiny, a těm se připisuje schopnost prodloužit lidský život.
Někteří lidé si ale benefity červeného vína neužijí, protože je i po malé sklence rozbolí hlava. Tým amerických enologů vedený Andrewem Waterhousem z University of California v Davisu nyní odhalil příčiny „hlavobolu z červeného“. Ze studie publikované vědeckým časopisem Scientific Reports vyplývá, že na vině je quercetin. Tato látka se přitom řadí mezi zdraví prospěšné antioxidanty červeného vína. Vyskytuje se celkem běžně v ovoci a zelenině a na trhu je dostupná i ve formě potravinových doplňků. Waterhouse a jeho spolupracovníci ale zjistili, že quercetin blokuje rozklad alkoholu.
Jak si prodloužit život o 24 let: Jaká dávka alkoholu je ještě zdravá?
„Jakmile vstoupí do krevního oběhu, mění se quercetin na quercetin glukuronid a v této podobě pak blokuje metabolismus etanolu,“ popisuje chemické procesy Andrew Waterhouse.
Zpomalené odbourání alkoholu vede k hromadění rozkladného meziproduktu acetaldehydu, který je pro lidský organismus toxický. Vyvolává návaly krve, bolesti hlavy a nevolnost. Stejné účinky má i disulfiram známý u nás jako antabus. Jeho schopnosti vyvolat nevolnost se využívá při léčbě závislosti na alkoholu. Někteří lidé mají dědičnou dispozici k hromadění acetaldehydu v těle. Ve východní Asii se to týká asi 40 procent populace. A právě tito lidé mohou po konzumaci červeného vína trpět bolestmi hlavy. Riziková jsou pro ně vína bohatá na quercetin, který vzniká zvýšenou měrou v hroznech vystavených intenzivnímu slunečnímu záření. K „rizikovým“ vínům tak Waterhouse řadí třeba cabernet z kalifornského Napa Valley.
