Na dveřích svého bytu v pražských Dejvicích měl Ladislav Fuks cedulku s nápisem „Prosím návštěvy pouze předem písemně či telefonicky ohlášené“. A aby autor, kterého na Západě přirovnávali k Franzi Kafkovi, vůbec zvedl telefon, také nebylo jen tak. „Jedno zazvonění, pak položit, chvíli počkat, pak zavolat znovu,“ vysvětluje domluvený signál Viktor Seige, který se s Fuksem přátelil na sklonku jeho života v 80. a 90. letech. Seige, nyní manažer v pražské IT firmě, patřil tehdy k nadšeným Fuksovým čtenářům. Dnes je jedním z mála žijících pamětníků, kteří spatřili tajemný spisovatelův byt v ulici Národní obrany zevnitř. Coby student napsal se spolužáky spisovateli dopis a autor, od jehož narození uplyne 24. září sto let, ho v roce 1985 pozval na návštěvu. Setkávali se devět let. „Mluvili jsme spolu o matematice, tedy spíš já, protože jsem ji studoval. Ladislav Fuks rád vyprávěl o filozofii, ale ptal se i na život na fakultě, na mou pozdější práci. O svých knížkách vlastně moc mluvit nechtěl,“ vzpomíná sedmapadesátiletý Seige při rozhovoru v pražské restauraci.
Co se dočtete dál
- Proč je dnes Fuks opět aktuální?
- O divné svatbě i setkání s Karlem Gottem.
- Jak je to s právy na jeho zřejmě nejpřekládanější dílo?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.