Hmyz je potravinou budoucnosti. Odborníci na výživu si na něm cení nejen vysokého obsahu bílkovin, ale také důležitých mastných kyselin, vitaminů a minerálních látek. Ekologové zdůrazňují, že chov hmyzu pro výrobu potravin je oproti chovům hospodářských zvířat výrazně šetrnější k životnímu prostředí. Nová studie z Washington University v americkém St. Louis zveřejněná vědeckým časopisem Science přidává k těmto benefitům i ozdravné účinky.
Chitin, který tvoří pevnou vnější kostru hmyzu, povzbuzuje imunitní systém a chrání před obezitou. Tento složitý polysacharid ale nemusíme konzumovat jen ve švábech či cvrčcích. Je obsažen také ve schránkách korýšů nebo v houbách, což může být dobrou zprávou nejen pro český houbařský národ.
Tým vedený Stevenem Van Dykenem odhalil, že je jedno, zda chitin pochází ze švábů, krevet, či hřibů. V žaludku vždy aktivuje imunitní systém a ten zajistí zvýšenou produkci enzymů chitináz. Organismus tak reaguje na dosti odolný polysacharid, který by bez zásahu enzymů prošel trávicím traktem prakticky netknutý. Chitin přitom vyvolá řadu zajímavých účinků. Mění například skladbu střevní mikroflóry, která se pak podílí na jeho trávení. U myší konzumujících tučnou potravu potlačoval hromadění tuku v těle a chránil zvířata před obezitou. Efekt byl zvláště silný, pokud chitin procházel útrobami nestrávený.
Nemají kila navíc, přesto třetina z nich trpí obezitou. Vědci zjistili, kde „selhává“ BMI
Van Dyken a jeho spolupracovníci nyní chtějí prověřit chitin jako prostředek pro boj s obezitou u lidí. Efekt by mohl být poměrně silný, i když člověk chitin bez problémů tráví. „Máme hned několik možností, jak trávení chitinu v lidském žaludku potlačit,“ tvrdí Van Dyken.
Sběr hub jako prostředek na udržení štíhlé linie však lze s klidným svědomím doporučit, ať už plánované pokusy dopadnou jakkoli. Zkrátka nepřijde ani houbař, který se vrátí z lesa s prázdným košíkem. Za tři hodiny chůze lesním terénem spálí kolem 1300 kalorií.
