Kdo se dneska řídí doporučením lékařů a prospí denně sedm až osm hodin? Řada lidí trpí chronickým nevyspáním, což s sebou nese vážná zdravotní rizika, o poklesu fyzické i duševní výkonnosti nemluvě. Najdou se však šťastlivci, kteří spí díky dědičným dispozicím méně a přitom nevykazují známky únavy. Ti méně šťastní ale zahánějí ospalost, jak se dá. Kofeinem počínaje a studenou sprchou konče.
Tým vědců vedený Marcosem Frankem z Washington State University nyní odhalil v mozku buňky, které dovolují laboratorním myším zkrátit dobu spánku a přitom si uchovat plnou svěžest. Výsledky výzkumu Frankova týmu zveřejnil vědecký časopis Journal of Neuroscience.
„Delší bdění obvykle vyvolá prodloužení a prohloubení následujícího spánku. My jsme ale zjistili, že navzdory o hodiny delšímu bdění se tyto myši nelišily délkou a intenzitou spánku od dostatečně vyspalých zvířat,“ přibližuje Marcos Frank závěry experimentu.
Působí ranní káva jako placebo? Neurologové zjišťovali, co způsobuje kofein a co jen ona
Vědci zjistili, že spánek regulují buňky v mozku, kterým se pro jejich hvězdicovitý tvar říká astrocyty. Dlouho byly považovány za jakýsi tmel, jenž drží neurony mozku pohromadě. Dnes je jasné, že astrocyty na neurony aktivně působí a ovlivňují jejich funkce. Potvrdilo to i sledování aktivity astrocytů v oblasti mozku, která řídí délku spánku. Když Frank a jeho spolupracovníci tyto buňky nabudili, zkrátil se myším spánek o šest hodin a přitom nevykazovaly známky únavy ani pokles výkonnosti.
„Výsledky našich experimentů dokazují, že potřeba spánku není dána pouze předchozí dobou bdění, ale je řízena i těmito dlouho ignorovanými buňkami,“ vysvětluje Frank.
V dalším výzkumu se chtějí vědci zaměřit na možnosti cílené stimulace astrocytů tak, aby dokázali zmírnit negativní důsledky dlouhodobého bdění u lidí. Snížila by se tak rizika spojená s nevyspalostí třeba u lékařů během dlouhých nočních služeb, u řidičů při dálkových jízdách nebo u lidí pracujících na směny.
