Obecně se soudí, že krize středního věku je u mužů obtížným životním obdobím, na kterém těžko hledat něco pozitivního, protože to, co po ní následuje, je jen pozvolný úpadek provázený občasným heroickým, nicméně krátkodobým a k finálnímu neúspěchu odsouzeným vzepětím. A že různé příručky se tvrdou realitu pokouší tu více, tu méně vychytrale maskovat. Pokusím se ukázat, že to tak není. A že krize středního věku je vlastně tím nejlepším životním obdobím. Dopředu varuji, že tento článek, protože ho píše muž procházející krizí středního věku, obsahuje ironii. Ale ne zas až tak moc.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.