Příběh tanku T-54: Co je zač „kalašnikov na pásech“, vypátral v roce 1956 britský tankista ve výslužbě

Vedle často připomínaného konce první světové války na dnešek připadá i výročí tragického závěru maďarského protikomunistického povstání roku 1956. Prakticky neozbrojené vlastence – maďarská armáda se do bojů nezapojila – rozdrtila sovětská vojska až na druhý pokus. A to šel vůbec poprvé do útoku i nejmodernější obrněnec T-54, jehož mírně modernizovaná verze se stala nejrozšířenějším tankem všech dob. Srovnat jej tak lze s  s proslulým a všudypřítomným samopalem kalašnikov AK-47. T-54 a jeho mírná modernizace T-55 se staly základem sovětských vojsk. Jejich rodokmen vede až k tankům, které dnes bojují na Ukrajině. 

V polovině padesátých let šlo o nejmodernější tank, který své západní protějšky v řadě ohledů překonával. Vzhledem k tempu, s jakým sjížděl z výrobních pásů sovětských továren, se kvalitativní převaha násobila kvantitou. O parametrech efektivně pancéřované novinky toho spojenci ale dlouho věděli jen málo. Neocenitelné zprávy získali až díky kuráži britského vojenského přidělence Noela Cowleyho, který během povstání spolupracoval s maďarskými vlastenci. Jeho informace uspíšily přezbrojení britských i amerických tanků novou zbraní, jejíž efektivita už stačila na vše, s čím SSSR během studené války přišel.