Muselo se to stát někdy na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Na bělehradském letišti přistálo letadlo ze Severní Ameriky s nečekaným černým pasažérem žluté barvy, drobným broukem bázlivcem kukuřičným. Postrach pěstitelů této plodiny poprvé významně udeřil v Srbsku v roce 1992 a rychle se šířil Evropou, kde začal působit velké škody. Dnes by byl jeho příchod na starý kontinent pravděpodobně odhalen mnohem dříve. Současné technologie sloužící k detekci patogenů by zachytily jeho stopu v dovážených potravinách a umožnily by včas zareagovat. Stopu jeho DNA, deoxyribonukleové kyseliny, která je nositelkou genetické informace.
„Z koření jsme izolovali DNA a zjistili, že jsou tam přítomny i jiné organismy,“ popisuje Tomáš Vyhnánek z Agronomické fakulty brněnské Mendelovy univerzity podobný projekt, který zjišťoval znečištění dováženého pepře a mleté papriky. „Objevili jsme DNA penicilinu i dřevokazných hub. Někdo tedy pravděpodobně transportoval koření v nahnilých bedýnkách. DNA techniky jsou extrémně citlivé. Příznaky onemocnění nemusí být vidět, ale my jsme schopni patogen odhalit na základě přítomnosti molekuly DNA.“
Tyto nejmodernější postupy by přitom nebyly myslitelné bez zvídavosti a poznatků Gregora Johanna Mendela, od jehož narození ve slezských Hynčicích uplyne 20. července 200 let. Ve své době spíše opomíjený přírodovědec dal vzniknout nové vědní disciplíně zkoumající přenos dědičných informací z generace na generaci. „Mendelismus je základ genetiky, lze ho aplikovat u rostlin, zvířat i lidí,“ shrnuje Vyhnánek. „Pokud jej pochopíte, můžete zkoumat i složitější procesy.“
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
