S kameramanem a zvukařem, anebo jen sama s batohem procestovala už všechny kontinenty. „Když jsem na cestě, moc neexistuje minulost, není budoucnost, zato přítomnost je silná. Je to jedinečný čas, připadám si jako houba, nasávám. Stačí se dívat, poslouchat, vstřebávat jiné světy, jiný způsob života. Když mám s sebou kameru, je to o to intenzivnější,“ říká režisérka Jana Počtová a přirovnává současný svět k jedné velké vesnici. Tou je i pražská Malá Strana, kde tak ráda bydlí a odkud vyráží na cesty. Její poslední výprava nebyla významná co do počtu ujetých kilometrů, ale v síle zážitků nijak nezaostává. Několik měsíců trávila Jana Počtová na jižní Moravě, ve vesnicích, které loni zpustošilo tornádo. A byla zase jako ta „houba“. Poslouchala, dívala se, točila. Vznikl film Tornádo – rok poté.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se