Pizza se zrodila v Itálii, Italové přesto nemají žádný velký řetězec, který by ji prodával. Bary, v nichž si můžete dát espresso, patří k této zemi snad ještě víc než pivnice k Česku. Přesto neexistuje žádný velký italský řetězec s kávou, jako je třeba Starbucks. Atmosféra maličkých rodinných podniků je skvělá, ekonomika země ale jen na nich stát nemůže. A Itálie má vážné hospodářské potíže právě i proto, že její firmy jsou příliš malé na to, aby obstály v globální konkurenci. „Itálie je zemí malých a středních firem a ty jsou většinou méně produktivní než ty velké,“ říká pro HN ekonomka Silvia Merlerová, šéfka výzkumu v investiční společnosti Algebris. Upozorňuje přitom jen na jeden z mnoha vážných problémů své země.
Navzdory tomu však platí, že rok 2021 byl rokem Itálie. Loni jí mnozí, včetně českých politiků, nadávali, že prý zavinila zatažení covidu do Evropy. Byl to sice nesmysl, pandemie ale Itálii zasáhla skutečně tvrdě. A to jak zdravotně, tak ekonomicky. Letos si však Itálie v obou ukazatelích vedla v porovnání se světem lépe. Česko za sebou nechala o parník – roste více než dvakrát rychleji, plně očkováno je tam výrazně více lidí. Ještě výmluvnější je srovnání s Německem. Hodně dlouho se nestalo, aby politici v Německu, tradičním synonymu organizačních schopností a ekonomického úspěchu, veřejně mluvili o tom, že by se jejich země měla od Italů učit – v organizaci očkování. Od státu, z něhož si nejen Češi dělávají legraci kvůli jistému chaosu, který tam panuje, by to čekal asi málokdo.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
