V Africe přibývá slonic, kterým nerostou kly. Příroda reaguje na masakry těchto zvířat kvůli slonovině

Občanská válka v Mosambiku se táhla od roku 1977 do roku 1992. Obě strany konfliktu přitom financovaly své armády prodejem slonoviny na černém trhu. V některých rezervacích tak padlo pytlákům za oběť 90 procent slonů. Tlustokožci, kteří masakr přežili, nyní přivádějí na svět nápadně mnoho dcer bez klů. V oblastech, kde sloni nečelí pytlákům, chybí kly jen čtyřem procentům slonic. V mosambickém národním parku Gorongosa nerostou kly polovině sloních samic a v jihoafrickém parku Addo mají kly pouhá dvě procenta slonic.

Vědci z týmu Shanea Campbell‑Statona z Princeton University se pokusili přijít této do očí bijící proměně afrických slonů na kloub. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis Science. Kromě rostoucího podílu samic bez klů se ve stádech dlouhodobě decimovaných pytláky objevuje ještě jedna zvláštnost. Rodí se tam méně samců. Na vině je šíření genu, který u samic potlačuje růst řezáků v horní čelisti a samce zabíjí ještě během vývoje embrya v těle matky. V populacích slonů, které nejsou vystaveny tlakům ze strany pytláků, se tento gen vyskytuje vzácně. Při lovu pro slonovinu ale skýtá svým nositelkám životně důležitou výhodu, protože zvíře bez klů je pro pytláky bezcenné. Zvířat s genem zajišťujícím normální růst klů ubývá a výskyt genu způsobujícího ztrátu klů nabírá v každé další generaci na četnosti.