Vikingové první nám známou osadu v Americe založili přesně před tisíci lety

Zprávy o pevnině rozkládající se za Atlantickým oceánem kolovaly italským Janovem už v době, kdy do přistání Kryštofa Kolumba v Novém světě zbývalo sto padesát let. Odborník na středověké texty z milánské univerzity Paolo Chiesa narazil na zmínky o Americe v díle Cronica universalis, sepsaném někdy kolem roku 1345. Jeho autor, milánský mnich Galvano Fiamma, v textu popisuje pevninu zvanou Marckalada, jež se rozkládá daleko na severozápadě Atlantiku, je bohatě zalesněná a žije v ní spousta zvěře. Podle Chiesovy studie publikované ve vědeckém časopise Terrae Incognitae se Fiammova poznámka týká kanadského poloostrova Labrador, kterému Vikingové dali jméno Markland čili Země lesů.

Ze starých islandských ság vyplývá, že Vikingové dopluli někdy kolem roku 1000 do Hellulandu čili Země plochých kamenů, kterou vědci ztotožňují s Baffinovým ostrovem, jenž leží mezi kanadskou pevninou a Grónskem. Později přistáli u zalesněného Labradoru, nakonec se ale usadili na místě, jež nazvali Země vína čili Vinland. Zatímco o pobytu Vikingů na Baffinově ostrově a na Labradoru nejsou k dispozici jednoznačné důkazy, o existenci jejich vinlandské osady není nejmenších pochyb, stejně jako o tom, že Vinland je ve skutečnosti ostrov Newfoundland. Důkaz přinesli už roku 1960 norští badatelé Anne a Helge Ingstadovi, kteří ve zdejší lokalitě L’Anse aux Meadows objevili zbytky vikingského osídlení.