Českoslovenští emigranti německou společnost obohatili

V Německu jsem byl, myslím, jediný, kdo napsal o pražském jaru knihu, míní šestapadesátiletý historik, jemuž nyní v českém překladu vyšla publikace Pražské jaro − Průlom do nového světa. Autor říká, že se v Německu dočkala dobrého přijetí.

Jedním z následků roku 1968 byla vlna emigrace z Československa, částečně do Německa. Je tento příběh ještě aktuální?

Ano, protože čeští migranti sehráli nejen v Německu, ale také ve Švýcarsku a v Rakousku významnou roli. Měli dobré vzdělání, v mnoha případech se postupně dostali na vedoucí pozice: německou, švýcarskou a rakouskou společnost opravdu obohatili. Když se svou knihou vystupuji v Německu, v publiku jsou často čeští emigranti, na kterých bych už jejich původ nepoznal. Jsou to dnes Němci, ale o pražské jaro se stále zajímají.

Co vám čeští emigranti říkají?

Velice mě potěšilo, když jsem od některých slyšel, že se jim kniha líbila a má interpretace jim přišla adekvátní. Měl jsem radost ze dvou důvodů: předně je to jedna ze skupin čtenářů, pro kterou jsem knihu napsal, a za druhé, svědkové vědí vždycky víc než historici. A já byl v roce 1968 dítě, přímým svědkem jsem být nemohl, navíc jsem žil v Německu. Měl jsem proto obavy, že lidé, kteří tehdy žili v Československu, budou vidět 68. rok ­jinak. Ulevilo se mi, když jsem slyšel od mnoha Čechů a Slováků, že svou zkušenost z osmašedesátého našli v mé knize.

Pražské jaro představovalo významnou pozitivní ideu. A to bez ohledu na fakt, zda se tehdejší představy liberalizace a demokratizace daly uskutečnit. Reforma prosazovaná shora, z vedení komunistické strany, se proměnila v demokratizační proces a v revoluci. To úsilí vybudovat nové společenské základy je pro dnešek inspirující.