Takovou knihu překládáte jednou za život, říká Radvan Markus, který pracoval na monumentálním irském díle Hřbitovní hlína

Monumentální dílo irské literatury 20. století, které se svým významem řadí za knihy Jamese Joyce. Kniha tak vtipná a hubatá, že ji britští překladatelé ze strachu, že nedostojí originálu, odkládali téměř tři čtvrtě století. O Hřbitovní hlíně irského spisovatele Máirtína Ó Cadhaina od roku 1949, kdy začala na pokračování vycházet v Irish Press, kritikové přehánějí z nadšení i z úcty. Donedávna se však prostořekými nebožtíky z vesnického hřbitova mohla potěšit jen malá skupina čtenářů. Radvan Markus, překladatel a pedagog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, za její převod letos získal cenu Magnesia Litera.

"Obavy z textu skutečně panovaly, a to nejen u překladatelů, ale i ze strany nakladatelství − existuje několik anglických překladů, které z těchto důvodů nikdy nevyšly," odpovídá Markus na otázku, zdali se o Hřbitovní hlíně léta nemluvilo s neodůvodněnou bázní. I na něj však pověst knihy trochu doléhala. "Dobře jsem si uvědomoval, že podobné dílo člověk překládá jednou za život. Od začátku jsem věřil, že Hřbitovní hlína může mít u českých čtenářů úspěch, a tak jsem šanci nechtěl promarnit − už kvůli autorovi, který se za svého života mezinárodního uznání nedočkal. Takže šlo spíš o pozitivní motivaci než o velké obavy."