Britský koncept vyvýšených a obojživelných domů má chránit před záplavami

Martin a Joanna jsou šťastnými majiteli kouzelného domku na anglickém venkově, co by kamenem dohodil od Temže. A záplavy vyvolané změnami klimatu? Těch se nemusí vůbec bát: jejich domek totiž stojí na 27 ocelových pilířích půl metru nad zemí.

Hrabství Oxfordshire je zelený ráj vzdálený asi hodinu jízdy autem severozápadně od Londýna. Pověstné jsou jeho pitoreskní vesničky a zámky a s oblibou sem jezdí mnoho obyvatel metropole, aby se nadýchali čerstvého vzduchu. Svou rezidenci tu má premiér David Cameron a také Martin a Joanna O'Callaghanovi.

Jejich dům se od tradičních staveb z červených cihel v regionu liší. Má 130 metrů čtverečních a je obložen modřínem, který mu dodává estetický vzhled, ale zároveň také zajišťuje tepelnou izolaci. Interiér je bílý, světlý a vzdušný, plný přirozeného světla. O'Callaghanovi se rozhodli pro čistý a funkční design ve skandinávském stylu.

Avšak hlavní přednost domu, který byl předán do užívání loni, spočívá v tom, že byl postaven na vyvýšeném místě, a navíc stojí na ocelových pilířích, které ho zvedají půl metru nad zem. V případě náhlého vzedmutí hladiny vod v jeho blízkosti, včetně Temže, se Martin a Joanna nemusí ničeho obávat.

Nedávná historie ostrovní země, kde je podle Asociace expertů v oblasti nemovitostí téměř každý pátý příbytek ohrožen záplavami, je plná dramat způsobených povodněmi a lijáky.

V roce 1953 zahynulo při záplavách na východě Anglie a kolem ústí Temže více než 300 lidí. V zimě na přelomu let 2013 a 2014 byly tisíce příbytků zatopeny při povodních vyvolaných mimořádně vydatnými dešti.

"Můžeme říci, že klimatické změny stojí za mírným, avšak závažným zvýšením rizika extrémních srážek" ve Velké Británii, říká profesorka Friederike Ottová z projektu Climate Prediction.

Tento vědecký projekt zaštítila Oxfordská univerzita. Používá zdroje z tisíců soukromých počítačů k simulaci jakéhosi mimořádně výkonného počítače, která dokáže vytvářet složité klimatické modely.

Londýnská kancelář architektů Baca, která navrhla dům Martina a Joanny, má i jiné trumfy, především takzvaný obojživelný dům.

Tento typ příbytku vychází z prostého a dobře známého Archimédova zákona, podle něhož těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze tekutiny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa.

První obojživelný dům ve Velké Británii stojí na břehu Temže v městečku Marlow v Buckinghamshire ve střední Anglii. Je tvořen mobilní jednotkou instalovanou v přístavním bazénu a může vertikálně klouzat na čtyřech pilířích.

"Když řeka stoupá, úroveň vody v přístavním bazénu stoupá rovněž a zvedá dům vzhůru, takže zůstává v suchu," vysvětluje architekt Richard Coutts z Baca. "V případě záplav se stavba může zvednout o více než dva metry. Odolala by i biblické potopě," dodává s humorem.

Za těmito dvěma příklady staveb, které jsou ještě ve Velké Británii velmi vzácné, stojí snaha reagovat na klimatické změny tím, že se vodě nechá prostor, říká architekt.

"Když budeme pokračovat ve výstavbě protipovodňových zábran, matka příroda je dříve či později překoná. Žijeme v novém období, kdy si uvědomujeme hodnotu vody a místo, které jí musíme v našich městech ponechat," dodává.