V Bílově nedaleko Kralovic to byla v roce 1953 událost, která si vysloužila zápis do obecní kroniky. Jaroslavu Šafránkovi bylo devětadvacet let a se svou ženou Jiřinou si k domku po jejích rodičích přistavěli garáž! Jak důležitá věc to byla, ukazují další záznamy v kronice. Teprve později přišel na řadu vodovod a koupelna nebo záchod se septikem byly dokončeny dokonce až šest let po garáži. Ústřední topení začalo vyhřívat dům až třináct let poté, co si automobil hověl pěkně v suchu.

Garáž, to není nějaká lecjaká věc. Jiří Wolker se rozmachu garáží nedožil, a tak neobyčejnost přiřkl poštovní schránce. Drnholecký kronikář Bohumill Ott to musel v roce 1957 zformulovat bez básníkovy pomoci amatérskou poetikou: „Přehlížíme-li vykonanou práci za rok 1957, můžeme být hrdi. Celá naše země pokročila dále k socialismu. Není hladu, není bídy. Pracující si vydělají dost peněz, aby si mohli koupit to, co se jim líbí. Radia, pračky, televizory, nábytek, motocykly, dokonce i auta se stěhují do domů a garáží našich občanů. Žije se lépe, žije se radostněji. Tak, jak to řekl náš nezapomenutelný soudruh prezident Antonín Zápotocký.“

Zbývá vám ještě 60 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se