Je to podobné jako se sklenicí domácí zavařeniny na nejvyšší poličce ve spíži. Láká a svádí k ochutnání, jenže ze země se na ni nedosáhne a stolička je tak daleko... Hrozí nebezpečí, že dříve na ní vyroste plíseň, než si člověk dojde pro stoličku.

František Křižík to myslel dobře, když na konci devatenáctého století začal kreslit plány na elektrickou dráhu, která propojí Tábor, Malšice a Bechyni. Oproti parním vlakům čisté vagóny bez jisker a sazí a zastávky doslova na každém kroku. Jenže když se prvního června 1903 vlak poprvé rozjel a opustil Tábor, do Bechyně nedorazil. A dalších pětadvacet let to bylo stejné.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se