Nová směrnice EU o doplňcích stravy: Výrobci mění obaly a hledají způsoby, jak ji obejít

Glukosemin sulfát neuznal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) jako účinnou látku kloubních preparátů. Jejich výrobci tak už nebudou smět na obalech pozitivní vliv na klouby ani naznačit. Vynechat budou muset i obrázek kolene. Podobných nálezů - které se zdaleka netýkají jen přípravků na klouby, ale všech doplňků stravy - má však EFSA mnohem více.

Úřad totiž posuzoval všechna tvrzení o účincích na lidské zdraví, která se na doplňcích stravy objevovala. A 97 procent z téměř dvou tisíc jich zamítl - nejčastěji jako nedostatečně vědecky podložené nebo nejasně definované.

Po 14. prosinci se už proto nesmí na obalech ani v reklamách objevovat. Jenže výrobci už hledají cesty, jak nařízení vyhovět a přitom se nepřipravit o tržby. Tak například pokud jde o zmíněný kloubní preparát, stačí do něj příště přidat nepatrné množství vitaminu C, a je to. Tomu totiž EFSA pozitivní vliv na klouby přiřkla.  

"Takže výrobci kloubních přípravků jsou nuceni přidávat do svých produktů směšně malé množství vitaminu C a pak svou marketingovou komunikaci nijak zásadně měnit nemusí," vysvětluje Bohumil Hlavatý z České asociace pro speciální potraviny.

Něco podobného lze čekat i u dalších produktů. V mnoha případech ale postačí jen najít novou, správnou formulaci, což už se děje.

Statisíce a miliony

Tak třeba firmu Green Swan už stála úprava všech obalů jejích výrobků a reklamních materiálů statisíce korun. Na 14. prosince se chystá i další výrobce doplňků stravy, společnost Valosun.

"V uplynulém více než měsíci jeden zaměstnanec nedělal nic jiného, než upravoval grafické podklady pro obaly, aby seznamu schválených tvrzení EFSA vyhovovaly," popisuje marketingový ředitel Valosunu Martin Motyka.

Nařízení se prý dotklo téměř všech produktů firmy. Walmark, největší výrobce doplňků stravy v Česku a zároveň silný celosvětový hráč, musel upravit obaly u 2600 svých výrobků. Walmarku se proto náklady na úpravy šplhají v přepočtu do milionů korun.

"Uvedené úpravy vnímáme jako výsledek dlouholetého tlaku farmaceutického průmyslu. Teď už ani babka kořenářka nemůže uvést, že její jitrocelový čaj je dobrý na průdušky. Leda by si zaplatila klinickou studii a registrovala čaj jako zdravotnický prostředek," nechápe tvrdý přístup EFSA Motyka.

Úřad se ale brání. "Inovace a důvěru zákazníka zajistí pouze to, že zdravotní tvrzení budou mít silný vědecký základ," tvrdí Monika Adamová z EFSA.  

Výrobcům "zázračných" pilulek, sirupů a prášků ale takové vysvětlení nestačí. Asociace, které je sdružují po celé Evropě, se obrátily na Evropský soudní dvůr a evropského ombudsmana. Jde jim o byznys za miliardy - jen v Česku je to 3,7 miliardy korun ročně.

Nelíbí se jim například, že u preparátů na klouby požaduje EFSA klinické studie na zdravých lidech. Stály by příliš času a peněz. Podle definice jsou ale doplňky stravy na rozdíl od léků určeny právě zdravým lidem, nesmějí ani naznačovat léčbu či prevenci chorob, smějí jen uvádět příznivé účinky na zdravotní stav. Jenže teď už jen se souhlasem EFSA.

Odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze ve své analýze upozorňují, že unií zamítnutá zdravotní tvrzení byla nejméně z 89 procent klamavá vlastně "odjakživa".

"Státní dozorové orgány bohužel jen dlouhodobě nedokázaly klamavost zdravotních tvrzení výrobcům prokázat," říká lékař a jeden z autorů studie Jan Vavrečka.

A potvrzuje to ostatně i jeden z výrobců. "Ta pravidla platí dávno, ne až od 14. prosince. Výrobci na ně však s ohledem na konkurenci příliš ohled nebrali," říká Motyka z Valosunu. I Martina Šímová z České asociace pro speciální potraviny HN před časem přiznala, že z uváděných tvrzení na trhu je pravdivých jen zhruba 65 procent.

Zásoby se doprodají

Jakou stopu zanechá krok EFSA na trhu s doplňky stravy, to se teprve ukáže. "Očekáváme, že se zásadně nezmění," tvrdí ale Hlavatý z asociace pro speciální potraviny.

"Mohou se změnit podíly na trhu jednotlivých výrobců podle toho, jak se kdo vyrovná s novou legislativou, případně jak ustojí nynější zvýšené výrobní náklady." Podle mluvčího Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Pavla Kopřivy však dojde "k jistému pročištění trhu".  

Rozhodně se to ale neprojeví hned příští týden. Ministerstvo zemědělství a SZPI totiž vyšly výrobcům vstříc a nechají je zásoby preparátů s původními tvrzeními doprodat.

Neobejde se to však bez problémů. Proti přílišné benevolenci státu se postavilo občanské sdružení Unicampus, které se zaměřuje na ochranu spotřebitelů. Tvrdí, že jde o účelovou ochranu potravinářských výrobců, a obrátilo se na Evropskou komisi. Není prý možné prodlužovat lhůty stanovené evropským úřadem. Pokud bude stát výrobky označené v rozporu s nařízením tolerovat po 14. prosinci, jsou ochránci spotřebitelů připraveni podat žaloby.